Facebook

Korespondovat <čemu> - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu korespondovat <čemu>.

Význam: Korespondovat = psát dopisy nebo jiné dokumenty, sdílet myšlenky a zkušenosti, komunikovat.

zodpovídat (dotazy)

Zodpovídat znamená odpovídat na dotazy, zodpovědně odpovídat na položené otázky a situace.

reagovat

Reagovat znamená adekvátně odpovídat na něco, co se stalo nebo něco, co řekl někdo jiný.

ptát se

Ptát se je vyjadřovat zvědavost a zjišťovat odpovědi na otázky.

klást otázky

Položit dotazy, aby se získaly informace nebo objasnila situace; zajímat se, získávat znalosti.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

mít odpovědnost

Mít odpovědnost znamená přijmout zodpovědnost za své činy a být schopen odpovídat za jejich výsledky.

souhlasit <co s čím>

Souhlasit znamená vyjádřit souhlas s názorem, návrhem či akcí druhé osoby.

shodovat se <co s čím>

Shodovat se znamená, že dvě věci/názory jsou stejné nebo se přibližují.

odporovat

Odporovat znamená postavit se proti něčemu nebo někomu, bránit svůj názor a stavět se na odpor.

Podobná synonyma

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

představovat <koho>

Představovat znamená ukázat, představit někoho nebo něco ostatním lidem.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

žádat <koho o co>

Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.

popravovat <koho>

Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.

očišťovat <koho>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat nečistoty nebo znečištění z něčí nebo něčího pověsti.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, poškodit pověst či charakter někoho nebo něčeho.

zneklidňovat <koho>

Zneklidňovat znamená vyvolávat u druhé osoby pocity strachu nebo úzkosti.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

zbít <koho>

Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

zaměstnávat <koho>

Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

přemoci <koho n. co>

Přemoci znamená překonat/porazit něco nebo někoho silou nebo přesvědčením.

potěšit <koho>

Potěšit = uspokojit, udělat radost, přinést pocit štěstí; uspokojit touhu, snažit se uspokojit potřeby.