Odporovat - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu odporovat.
Význam: Odporovat znamená namítat nebo se proti něčemu postavit, či se vyjádřit proti názoru či akci.
vzpírat se
Vzpírat se znamená odolávat, odmítat či se bránit.
namítat
Namítat znamená námitky vznášet, vyjadřovat nesouhlas nebo připomínky k něčemu.
oponovat
Namítat; stavět se proti, argumentovat proti něčemu, vyvracet tvrzení nebo názor.
ohrazovat se
Ohrazovat se znamená bránit se něčemu nebo někomu.
protestovat
Protestovat znamená vyjádřit nesouhlas s něčím nebo s něčím, co se děje.
protivit se <komu>
Bránit se tomu, čemu se někdo postaví; odporovat, stavět se proti něčemu nebo někomu.
nesouhlasit <s čím>
Nesouhlasit: vyjadřovat názor, že něco není správné nebo že se s něčím nesouhlasí.
kolidovat <s čím>
Kolidovat znamená narážet, míchat se nebo se střetávat, obvykle ve smyslu způsobovat problémy.
odpovídat <čemu>
Odpovídat <čemu> znamená reagovat na otázku nebo požadavek nebo dát na něj odpovídající reakci.
vzpírat se <čemu>
Vzpírat se znamená odporovat, nebo se bránit čemu nebo proti něčemu.
zdráhat se
Váhat se, odkládat či se obávat.
vzpouzet se
Vzpouzet se znamená odmítnout, bránit se nebo se vyhýbat nějaké autoritě, zákonu nebo předpisu.
Podobná synonyma
vzdávat hold <komu>
Vzdávat hold
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.
nalhat <co komu>
Nalhat je slovní spojení, které znamená lhát někomu nebo něčemu. Jde o úmyslné lhaní k tomu, aby byla získána výhoda.
náležet <k čemu>
Náležet: být součástí, patřit, spadat do něčí vlastnictví, mít právo či povinnost.
poroučet <co komu>
Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.
modlit se <ke komu>
Modlit se znamená projevovat úctu nebo prosit o pomoc k někomu nebo něčemu, obvykle k bohu.
ukřivdit <komu>
Ukřivdit
dát úplatek <komu>
Darovat peníze nebo jinou výhodu (např. úlevu) nekalým způsobem někomu, aby se vyhnul spravedlivému rozhodnutí nebo postihu.
vybít <komu> (zuby)
Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.
ublížit <komu>
Ublížit
vynadat <komu>
Vynadat komu je hrubým způsobem kritizovat, často s urážlivými slovy, a používat nevybíravého jazyka.
nabít <komu>
Nabít
odejmout <co komu>
Odejmout znamená odebrat část nebo celý objem čehokoliv.
platit <komu> (mzdu)
Platit
dát <komu> facku
Udeřit druhého fyzicky, fyzicky jej napomenout.
vyklouznout <co komu>
Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.
nasvědčovat <co čemu>
Nasvědčovat znamená poskytovat důkazy pro něco, čemu se člověk přiklání.
dát možnost <komu>
Dát možnost znamená poskytnout příležitost nebo šanci někomu jinému.
nestačit <komu>
Nestačit
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.
vykázat <komu> (místo)
Vykázat
zvednout <komu> (plat)
Zvednout
propadnout <čemu>
Propadnout <čemu> znamená ztratit zájem o něco, nebo se něčemu vzdalovat.
nepřihlédnout <k čemu>
Nepřihlédnout znamená ignorovat, nevzít v úvahu či přehlížet to, co je relevantní.
konfiskovat <komu> (majetek)
Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.
zběhnout <ke komu>
Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.
důvěřovat <komu>
Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.
přimykat se <ke komu n. čemu>
Přimykat se: projevovat úctu a respekt; přenášet vážnost a úctu k někomu nebo něčemu.