Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

vzbouřit se <proti komu>

Vzbouřit se znamená vyjádřit nesouhlas, vystoupit proti něčemu nebo někomu.

znejistit <koho>

Znejistit znamená vyvolat u někoho nejistotu nebo pochybnosti, čímž se sníží jeho důvěra a sebedůvěra.

trpět <co komu>

Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

prohnat <koho>

Prohnat znamená rychle projet, předjet nebo předběhnout alespoň s částečnou změnou směru.

překážet <co komu>

Překážet znamená zabránit někomu v dosahování cíle nebo realizaci úkolu.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

vzrušovat <koho>

Vzbuzovat silnou emoci v někom; stimulovat jeho city a myšlenky.

připomínat <co komu>

Připomínat - uvědomit si něco, co se již dříve stalo nebo bylo řečeno.

uvést <koho> (k řediteli)

Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

poslat <co komu>

Poslat: předat (něco) komu; předat (něco) z jednoho místa na druhé.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat znamená zabavit (majetek) někomu.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

přiblížit se <komu>

Přiblížit se k někomu znamená přibližovat se k němu fyzicky, psychicky i emocionálně, zlepšovat vzájemnou komunikaci a získávat jeho důvěru.

namlouvat <co komu>

Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.

dát výstrahu <komu>

Udělit varování člověku jako předzvěst potenciálního trestu za jeho jednání.

půjčit <co komu>

Půjčit: poskytnout něco druhému osobě, často na dobu určitou, s tím, že to bude vráceno.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

ulehčovat <co komu>

Ulehčovat znamená snižovat náročnost či obtížnost čehokoliv pro kohokoliv.

srazit <koho>

Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

otírat se <o koho> (v řeči)

Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

polepšit <koho n. co>

Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.