Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

připsat <co komu>

Připsat znamená přidělit nebo přiřadit něco (peníze, odpovědnost, úkol) konkrétní osobě nebo skupině.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky či psychicky vyčerpat, zbavit někoho sil nebo energie.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

půjčit <co komu>

Půjčit: dát komu něco na dočasné použití, za úplatu nebo zdarma, s tím, že to půjde vrátit.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

ochladit <koho n. co>

Ochladit znamená zmírnit, uklidnit nebo zpomalit.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

vyjebat <koho>

Vyjebat znamená agresivně se vyjadřovat k někomu, odmítnout ho, vyhazovat ho, porušit jeho práva.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.

drbat <koho>

Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

zavřít <komu> hubu

Umlčet kohokoliv, něco nebo někoho zastavit v jejich nebo jeho mluvení.

neschválit

Neschválit znamená odmítnout přijmout návrh, nápad či žádost.

zakročovat <proti komu> (úředně)

Zakročovat znamená přijmout úřední opatření proti někomu.

zbožňovat <koho>

Zbožňovat znamená projevovat velkou lásku a obdiv k někomu nebo něčemu.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

trpět <za koho n. co>

Trpět znamená snášet bolest nebo strádat, obětovat se nebo se vzdát pro někoho/něco.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

napadat <koho co>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho nebo něco.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

zmást <koho>

Zmást znamená zmatit tak, že se bude mít obtížně orientovat mezi skutečností a fikcí.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

doběhnout <koho>

Doběhnout - doběhnout k někomu fyzicky, aby se s ním setkal/a.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.