Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

opít <koho>

Opít se či opít někoho znamená vypít takové množství alkoholu, aby dotyčný upadl do stavu opilosti.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

nabít <komu>

Dát někomu (např. energii, znalosti, motivaci) zdroje, aby byl schopen určitou činnost provádět.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

otírat se <o koho>

Otírat se znamená upínat pozornost, aby se získal něčí přízeň nebo pozornost.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

neprospívat <komu>

Neprospívat znamená nedávat mu žádnou pomoc, způsobující ztrátu, zpoždění či neúspěch.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vybídnout <koho k čemu>

Pozvat, aby se daná osoba zapojila do něčeho, co jí je nabídnuto.

zkrášlovat <koho n. co>

Zkrášlovat: upravovat někoho nebo něco tak, aby to vypadalo lépe a získalo na kráse.

říkat <komu jak>

Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

zasáhnout <koho> (infekce)

Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby se jí ublížilo nebo aby se jí vzala její svoboda.

propouštět <koho>

Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.

útok

Útok je aktivní vystoupení proti něčemu nebo někomu, které zahrnuje různé druhy agresivity.

pobíjet <koho>

Pobíjet znamená fyzicky zabíjet, usmrcovat, likvidovat lidi nebo zvířata.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.

potřísnit <koho n. co> (krví)

Potřísnit koho/co znamená znečistit je krví.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

nařídit <co komu>

Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

opatřit <co komu>

Opatřit: dát/poskytnout něco komu.

upozornit <koho> (na nebezpečí)

Varovat o možném nebezpečí; předat informace týkající se ohrožení.

objasnit <co komu>

Vysvětlit co komu: vysvětlit nebo popsat jakýkoli pojem nebo problém, aby to druhá osoba pochopila.