Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

hrozit <komu>

Hrozit znamená vyhrožovat nebo dávat najevo, že se něco stane, pokud se nesplní nějaké požadavky.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

polekat <koho>

Polekat znamená vtipně, nebo i vážně, napomenout člověka a vyjádřit mu svůj názor.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

polapit <koho>

Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.

dojímat <koho> (melodie)

Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.

vzít zbraň <komu>

Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

pohostit <koho>

Pohostit znamená přijmout a poskytnout pohostinnost, občerstvení a dobré zacházení během setkání.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

zabraňovat <komu v čem>

Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.

šťourat <do koho>

Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.

vést se <komu jak>

Vést se s někým jak je vystihováno jako přístup, komunikace a interakce s druhou osobou.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

odprásknout <koho>

Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

závidět <komu>

Závidět znamená projevovat závist a touhu po čemkoliv, co někdo jiný má.