Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

obmyslit <koho čím>

Obmyslet znamená vymyslet, vymýšlet či vymyšlenou záležitost uskutečnit.

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat, tj. odmítat či odmítat návrhy, nápady, požadavky, nabídky atd.

přivést <koho kam>

Přivést znamená přesunout někoho nebo něco z jednoho místa na jiné.

navykat <koho na co>

Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.

nevyhovět

Nesouhlasit, odmítnout, nevzít na vědomí.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

povstat <proti komu>

Povstat znamená vzdorovat proti někomu nebo něčemu, bojovat nebo se postavit proti němu.

zadusit <koho>

Zadusit je fyzicky potlačit člověka, aby nedýchal, a tím zabránit jeho dalšímu životu.

stačit <komu v čem>

Stačit je poskytnout dostatek čeho nebo někomu to, co je potřeba.

připravit <koho o co>

Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.

hrozit <komu>

Hrozit znamená dávat najevo, že se něco nebezpečného stane, pokud se neudělá to, co se žádá.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat znamená zabavit (majetek) někomu.

vyučovat <koho>

Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.

splést <koho>

Splést znamená míchat, pomíchat nebo zaměňovat informace, názory nebo úsudky o určité osobě.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

domlouvat se <na koho>

Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

uznat <komu> (zkoušku)

Uznat (zkoušku) znamená přiznat, že dotyčná osoba získala potřebné znalosti a schopnosti, aby splnil požadavky zkoušky.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

dávat <komu> (požehnání)

Dávat požehnání znamená projevit lásku, podporu a dobro a přát jim štěstí a úspěch.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.