Facebook

Odmrštit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu odmrštit.

Význam: Odmrštit: náhle nebo sílu používat k odstranění něčeho nebo někoho, obvykle s násilím.

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

Podobná synonyma

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

dát úplatek <komu>

Dát úplatek: vyplatit peníze nebo dárek výměnou za nezákonnou výhodu.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

odloudit <komu> (ženu)

Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

přimluvit se <za koho>

Přimluvit se: projevit podporu (zastání) někomu v určitém problému.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

nadávat <komu>

Nadávat znamená používat urážlivá slova k obvinění či kritice dané osoby.

tvrdit <co komu>

Tvrdit znamená vyjádřit něco s pevnou vírou, nebo jednostranně prohlásit.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

pohřbít <koho n. co>

Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená projevovat úctu, obdiv a oslavovat někoho nebo něco.

oblíbit si <koho>

Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

pokořit <koho>

Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

zadržet <koho n. co>

Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorně se dívat na jeho činy, pohyby nebo vystupování.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.