Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.

zneškodňovat (útok)

Zneškodňovat znamená zastavit nebo zmírnit útok nebo riziko útoku.

hnusit se <co komu>

Hnusit se: představovat si něco odporuplného, nechutného nebo odpudivého o někom nebo něčem.

pobláznit <koho>

Pobláznit znamená udělat z něj něco jiného než jeho normální stav, například z něj udělat blázna.

opřít se <komu>

Opřít se znamená odmítnout nebo odporovat něčemu, co říká nebo dělá.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

upřednostnit <koho n. co>

Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.

podarovat <koho čím>

Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.

vyzvat <koho> (k odpovědi)

Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.

zastat se <koho>

Zastat se někoho znamená podporovat ho, stát se jeho obhájcem a bránit jeho práva.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.

přivést <koho kam>

Přivést znamená přesunout někoho nebo něco z jednoho místa na jiné.

získávat <koho pro co>

Získávat znamená získat něco, někoho nebo nějakou výhodu pro sebe, jako by bylo vyhlédnuto, usilovně vybojováno nebo získáno.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

vytrhnout <koho> (z práce)

Vytrhnout znamená odstranit z místa nebo situace, ve které se nachází.

svést <na koho> (vinu)

Svést vinu znamená přiřadit odpovědnost za něco k někomu jinému.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

polepšit <koho n. co>

Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.

vymluvit <co komu>

Vymluvit znamená odmítnout to, co někdo řekl, nebo navrhl.