Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

odplácet <komu za co>

Platit zpět, vracet stejnou měrou, jako bylo obdrženo; vyplácet protiúčty za splnění povinností.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nedostávat se k úrovni požadované nebo očekávané druhou stranou.

odrazit

Odrazit znamená odrážet, odrážet něco od něčeho; odejmout, odstranit nebo se vyhnout.

zasáhnout <koho>

Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

oživit <koho n

Znovu probudit k životu, obnovit činnost, oživit.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit kritiku nebo obviňování někomu za nějakou chybu nebo přečin.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

dát <komu> do těla

vzdávat hold <komu>

Vzdávat hold znamená vyjadřovat úctu a obdiv, projevovat vděčnost a ocenění.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělit někomu určité informace nebo znalosti o něčem.

dát <co komu>

Dát někomu: poskytnout mu cokoliv, co má; předat, přenechat, zaslat či zapůjčit.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

pojmenovávat <koho n. co>

Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

zahýbat <komu>

Zahýbat znamená použít sílu nebo nátlak k donucení někoho k něčemu.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat: vyčerpat člověka znamená vyčerpat jeho energii, síly a schopnosti.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.