Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

ztlouci <koho>

Ztlouci se odkazuje k fyzickému násilí, při kterém je někdo úmyslně a silou ublížen.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

zabíjet <koho>

Zabíjet znamená fyzicky usmrtit člověka nebo zvíře.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

nalákat <koho kam>

Nalákat - přitáhnout někoho pomocí něčeho lákavého nebo atraktivního.

ponižovat<koho>

Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.

nabít <komu>

Poskytnout někomu něco, co je potřebné nebo vhodné; občas také nabídnout někomu (např. pomoc, radu, zastání apod.).

převézt <koho>

Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.

znechucovat <co komu>

Znechucovat (komu) znamená vyvolávat u někoho odpor, nesympatie nebo odmítání.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

dotírat <na koho>

Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

zneškodnit (útok)

Zneškodnit znamená odvrátit nebo zastavit útok či ohrožení.

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

postavit se <komu>

Postavit se znamená odvážně a statečně stát si za svým názorem a postojem a neustupovat.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

pomluvit <koho>

Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

bránit v dýchání <komu>

Bránit někomu v dýchání znamená zabránit mu ve volném a neomezeném dýchání.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.