Facebook

Zamítnout - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zamítnout.

Význam: Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

odmrštit

Odmrštit: náhle nebo sílu používat k odstranění něčeho nebo někoho, obvykle s násilím.

Podobná synonyma

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

věšet bulíky na nos <komu>

Vyjadřovat nespokojenost s něčím nebo s někým, nebo něčemu vyčítat.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

vykrádat <koho>

Vykrádat znamená ukrást někomu věci nebo peníze.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

potěšit <koho>

Potěšit = uspokojit, udělat radost, přinést pocit štěstí; uspokojit touhu, snažit se uspokojit potřeby.

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

zkrášlovat <koho n. co>

Zkrášlovat: upravovat někoho nebo něco tak, aby to vypadalo lépe a získalo na kráse.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

štvát <proti komu>

Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat někoho nebo něco za jeho chyby nebo nedostatky.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

vysledovat <koho>

Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.

přijmout <co>

Přijmout znamená přijímat, převzít nebo uznat činnost nebo věc.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco, jako například postoupení něčího práva, moci nebo vlastnictví.

zpravovat <koho o čem>

Informovat někoho o něčem, sdělit mu nové informace.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.