Facebook

Zamítnout - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zamítnout.

Význam: Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout nebo odstranit; neuznat, ignorovat nebo znevážit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

neschválit <co>

Odmítnout, zamítnout, nemít souhlas s.

přijmout

Přijmout znamená převzít, přijmout informaci, myšlenku nebo nápad, akceptovat a schválit jeho platnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

odmrštit

Odmrštit: náhle nebo sílu používat k odstranění něčeho nebo někoho, obvykle s násilím.

Podobná synonyma

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

uchýlit se <ke komu s čím>

Uchýlit se je obrátit se se žádostí o pomoc nebo útočiště k někomu.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

buzerovat <koho>

Buzerovat znamená ponižovat někoho fyzickým nebo psychickým tlakem a obviňovat ho z nedostatků.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.

zarmucovat <koho>

Zarmucovat znamená dát najevo smutek a zklamání, často v podobě lítosti a soucitu.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

laskat <koho> (rukou)

Hladit či jemně šimrat rukou druhého, aby udělalo radost nebo aby se cítilo uvolněně.

přednést (návrh)

Předložit, prezentovat či představit něco (např. návrh nebo nápad).

uhnat <koho>

Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

dávat <komu> (rány)

Dávat rány znamená fyzicky ho napadat, způsobovat mu bolest a poranění.

strašit <koho>

Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat - stimulovat, motivovat, vybízet k činnosti.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

zabíjet <koho>

Zabíjet znamená fyzicky usmrtit člověka nebo zvíře.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

dát úplatek <komu>

Darovat peníze nebo jinou výhodu (např. úlevu) nekalým způsobem někomu, aby se vyhnul spravedlivému rozhodnutí nebo postihu.

napomínat <koho>

Napomínat znamená připomínat někomu, aby dodržoval nějaké pravidlo nebo aby udělal něco, co má udělat.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho strach, vyrovnat jeho emoce a zklidnit jeho myšlenky.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejné úrovně nebo výkonu jako ten, koho se snažíme dostihnout.

přijmout <co>

Přijmout znamená vzít něco do svého vlastnictví, schválit nebo uznat něco.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

navrhovat <koho>

Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.