Odrazit (útok) - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat či odmítat; jednat nebo se rozhodnout proti něčemu.

odhodit <co>

Odhodit znamená odejmout, zbavit se čeho nebo něčeho, vyřadit z oběhu, zrušit.

odmítnout (zákazníka)

Odmítnout zákazníka znamená odmítnout jeho žádosti nebo požadavky.

odmítnout (obvinění)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat akceptovat nebo přijmout něco (např. obvinění).

zamítnout (žádost)

Odmítnout; odmítnutí čehokoliv, co bylo navrženo, požadováno nebo žádáno.

odhodit (zbraň)

Odhodit znamená fyzicky odložit, otočit se a opustit. Znamená to rychle se vzdálit od něčeho nebo někoho. V kontextu zbraně to znamená fyzicky se zbavit zbraně, otočit se a opustit místo.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

odbýt (ve službě)

Odbýt znamená formálně a stručně odmítnout či dokončit nějakou žádost.

odmítnout (na poslední chvíli)

Odmítnout znamená odmítat či odmítat, odmítnout či odmítnout nabídku nebo požadavek.

odstrčit (od míče)

Odstrčit míč znamená odhodit ho nebo ho odehnat od sebe.

odbýt (nápadníka)

Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

odbýt výuku

Odbýt výuku znamená ukončit ji, zastavit ji.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.