Odrazit (útok) - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat, odmítnout, zamítnout, zrušit nebo odmítat.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odhodit <co>

Odhodit znamená odejmout, zbavit se čeho nebo něčeho, vyřadit z oběhu, zrušit.

odmítnout (pozvání)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat pozvání nebo nabídku.

zamítnout (žádost)

Odmítnout; odmítnutí čehokoliv, co bylo navrženo, požadováno nebo žádáno.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

odbýt si <co>

Odbýt si něco: získat si něco za úsilí, úspěšně ukončit nebo dosáhnout něčeho.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

odbýt (ve službě)

Odbýt znamená formálně a stručně odmítnout či dokončit nějakou žádost.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

odmítnout (poslušnost)

Odmítnout znamená odmítat, odmítnout poslušnost nebo respektování autority.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.

odmítnout (zákazníka)

Odmítnout zákazníka znamená odmítnout jeho žádosti nebo požadavky.

odbýt (nápadníka)

Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.

odhodit (zbraň)

Odhodit znamená fyzicky odložit, otočit se a opustit. Znamená to rychle se vzdálit od něčeho nebo někoho. V kontextu zbraně to znamená fyzicky se zbavit zbraně, otočit se a opustit místo.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

odstrčit (skříň)

Odstrčit: umístit (např. skříň) tak, aby se od něčeho oddělilo.