Odmítnout - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu odmítnout.
Význam: Odmítnout: odmítnutí je vyjádření nesouhlasu nebo odmítnutí něčeho.
odříci
Odříci znamená odmítnout, odmítnout či odmítat; jednoduše odmítnout požadavek nebo nabídku.
odepřít (pomoc)
Odepřít: odmítnout něco nebo někoho; odmítnout poskytnout pomoc nebo přízeň.
nepřijmout (nabídku)
Odmítnout.
zamítnout (žádost)
Odmítnout, neuznat či zrušit žádost.
zavrhnout
Odmítnout, zahodit, ignorovat, zavrhat.
neschválit
Neschválit znamená odmítnout přijmout návrh, nápad či žádost.
neuznat
Neuznat znamená odmítnout, neuznat něco znamená neuznat pravdivost, správnost či oprávněnost daného.
odbýt (nápadníka)
Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.
odmrštit
Odmrštit: odstrčit někoho silou, nebo slovem.
posadit <koho kam>
Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.
umístit
Umístit znamená přesunout nebo dát nějakou věc na určité místo.
dosadit
Dosadit znamená umístit něco na místo, které je předem určeno.
zaopatřit
Zaopatřit znamená poskytnout nebo zajistit požadovanou věc nebo potřebu.
odbýt <koho> (vtipně)
Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.
zpražit
Zpražit: pokrmit nebo opéct potraviny na oleji, máslu nebo jiném tuku.
Podobná synonyma
splést <koho>
Splést
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
uklidnit <koho>
Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.
pomlouvat <koho> (v tisku)
Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.
zabít <koho>
Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.
zavrhovat <koho n. co>
Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.
vykrádat <koho n. co>
Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.
potrestat <koho>
Potrestat
uvrhovat <koho kam>
Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.
zprdávat <koho>
Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.
domlouvat se <na koho>
Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.
dráždit <koho>
Dráždit
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
obveselovat <koho>
Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.
představit <koho komu>
Představit znamená předložit někomu informace o někom jiném nebo o čemkoli jiném.
promluvit <na koho>
Promluvit
vyburcovat <koho>
Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.
uklidňovat <koho n. co>
Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.
vyjídat <koho n. co>
Vyjídat znamená intenzivně se ptát, vyptávat se, dotazovat se.
zbavit <koho> dědictví
Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.
utvrzovat <koho v čem>
Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.
dohonit <koho>
Dohonit
vztahovat se <na koho>
Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.
škrtit <koho>
Škrtit
odbýt <koho>
Odbýt
zacvičit <koho>
Zacvičit
podpořit <koho>
Podpořit