Mít uloženo - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu mít uloženo.
Význam: Mít uloženo znamená mít něco pevně uloženo, zabezpečeno a uchováno pro pozdější použití.
držet v náruči
Držet někoho v náručí je symbolické gesto lásky, pečování a bezpečí.
držet na klíně
Držet na klíně je metafora pro bezpečnost a ochranu. Znamená to mít něco nebo někoho v náručí a pečovat o ně.
opatrovat
Starat se o někoho nebo o něco, dbát na to, aby bylo v pořádku a zdravé, pomáhat jim a poskytovat jim péči.
ošetřovat
Provádět činnosti vyžadující odbornost za účelem prevence, diagnostiky a léčby chorob nebo poranění.
pečovat <o koho>
Starat se o někoho s láskou a péčí.
pěstovat (koně)
Pěstovat koně znamená chovat je, vytvářet pro ně kvalitní podmínky, starat se o jejich zdraví, chování a pohodu.
uchovávat
Uchovávat znamená zachovávat, udržovat nebo uschovávat něco pro budoucí potřeby.
být těhotná
Těhotenství je stav, kdy žena má v sobě dítě, které je v průběhu několika měsíců vyvíjené a připravené k porodu.
být v jiném stavu
Bytí v jiném stavu znamená změnu způsobu myšlení, pocitu nebo chování, která je považována za významnou změnu.
mít malé dítě
Mít malé dítě je báječný zážitek; je to zodpovědnost, ale zároveň je to i radost z dosahování malých úspěchů a vývoje dítěte.
pociťovat
Pociťovat znamená vnímat, prožívat a cítit něco fyzicky, psychicky nebo emočně.
mít (přání)
Mít: uspokojit potřebu/požadavek, získat či získat/mít schopnost/pozici/majetek.
mít v sobě
Mít v sobě znamená mít silnou vůli, odhodlání a vnitřní sílu, abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili.
obsahovat
Obsahovat znamená mít nebo přinášet uvnitř sebe určité věci nebo informace.
Podobná synonyma
podporovat <koho>
Podporovat
přijít do jiného stavu
Změna stavu, proměna, transformace, proměnit se.
obsažení v sobě
Obsažení je přítomnost nebo zahrnutí něčeho v něčem jiném. Představuje soubor prvků, informací, myšlenek nebo vlastností, které jsou součástí něčeho.
zbít <koho>
Zbít je použít fyzickou sílu a násilí k útoku na někoho.
zřídit <koho> (nemoc)
Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.
ovládat <koho>
Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.
hněvat <koho>
Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.
pomluvit <koho>
Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.
držet
Držet znamená udržovat, podržet, držet se nebo držet něco. Často se používá pro uchování nebo zachování něčeho.
poděsit <koho>
Poděsit
předběhnout <koho>
Předběhnout
vybízet <koho>
Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.
zaměstnat <koho>
Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.
následovat <koho kam>
Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
dovléci <koho kam>
Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.
pokořovat <koho>
Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.
zadávit <koho>
Zadávit
poutat <koho co>
Poutat znamená uvázat nebo připoutat někoho nebo něco, aby bylo zajištěno, že se zůstane na místě.
očistit <koho>
Očistit
hledět si <koho>
Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.
pohlédnout <na koho>
Pohlédnout na někoho znamená získat přímý pohled na něj a zkoumat jeho pohyby, výrazy a chování.
svléci <koho>
Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.
pomlouvat <koho> (v tisku)
Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.
pobízet <koho>
Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.
zatáhnout <koho do čeho>
Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.
bít <koho>
Bít
zatracovat <koho>
Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.
dráždit <koho>
Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.
trestat <koho>
Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.