Mít uloženo - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu mít uloženo.
Význam: Mít uloženo znamená mít něco pevně uloženo, zabezpečeno a uchováno pro pozdější použití.
držet v náruči
Držet někoho v náručí je symbolické gesto lásky, pečování a bezpečí.
držet na klíně
Držet na klíně je metafora pro bezpečnost a ochranu. Znamená to mít něco nebo někoho v náručí a pečovat o ně.
opatrovat
Starat se o někoho nebo o něco, dbát na to, aby bylo v pořádku a zdravé, pomáhat jim a poskytovat jim péči.
ošetřovat
Provádět činnosti vyžadující odbornost za účelem prevence, diagnostiky a léčby chorob nebo poranění.
pečovat <o koho>
Starat se o někoho s láskou a péčí.
pěstovat (koně)
Pěstovat koně znamená chovat je, vytvářet pro ně kvalitní podmínky, starat se o jejich zdraví, chování a pohodu.
uchovávat
Uchovávat znamená zachovávat, udržovat nebo uschovávat něco pro budoucí potřeby.
být těhotná
Těhotenství je stav, kdy žena má v sobě dítě, které je v průběhu několika měsíců vyvíjené a připravené k porodu.
být v jiném stavu
Bytí v jiném stavu znamená změnu způsobu myšlení, pocitu nebo chování, která je považována za významnou změnu.
mít malé dítě
Mít malé dítě je báječný zážitek; je to zodpovědnost, ale zároveň je to i radost z dosahování malých úspěchů a vývoje dítěte.
pociťovat
Pociťovat znamená vnímat, prožívat a cítit něco fyzicky, psychicky nebo emočně.
mít (přání)
Mít: uspokojit potřebu/požadavek, získat či získat/mít schopnost/pozici/majetek.
mít v sobě
Mít v sobě znamená mít silnou vůli, odhodlání a vnitřní sílu, abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili.
obsahovat
Obsahovat znamená mít nebo přinášet uvnitř sebe určité věci nebo informace.
Podobná synonyma
mít na sobě (sako)
Mít na sobě sako znamená mít na sobě oblek nebo formální oděv, který obyčejně obsahuje kombinaci saka a kalhot.
morálně kazit <koho>
Morálně kazit
dotknout se <koho>
Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.
zasypat <koho>
Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.
vytrhnout <koho> (z práce)
Vytrhnout
převézt <koho>
Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.
zbavit <koho> dědictví
Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.
zaútočit <na koho>
Zaútočit
uznávat <koho>
Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.
utrápit <koho>
Utrápit
kárat <koho>
Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.
vyhodit <koho>
Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.
trýznit <koho>
Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.
podplatit <koho>
Podplatit
uhodit <koho>
Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.
píchat <koho n. s kým>
Píchat se vyjadřuje jako verbální útok na koho nebo s kým: šikana, kritika, výsměch nebo narážky.
v nynějším stavu
Význam: shrnout označuje proces sestavení podstatných informací do jedné stručné a srozumitelné podoby.
strašit <koho>
Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.
hlasovat <pro koho>
Hlasovat
držet
Držet: udržovat, často pevně, v něčem, co již bylo získáno nebo dosaženo.
vyzvat <koho> (k odpovědi)
Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.
vystát <koho>
Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.
zesměšňovat <koho>
Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.
vyučovat <koho>
Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.
vyhubovat <koho>
Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.
vysvobozovat <koho> (penězi)
Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.
převést <na koho> (majetek)
Přenést majetek na druhou stranu.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.