Bouchnout - synonyma

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

udeřit

Udeřit: být silně a rychle dopadajícím úderem, ranou nebo útokem.

plácnout

Plácnout znamená v kontextu náhodného pohybu ruky rychle a silně udeřit do něčeho.

praštit

Praštit je hovorový výraz, který označuje rychlou a silnou fyzickou reakci, např. ránu.

odhodit

Odhodit znamená definitivně se zbavit čeho nebo někoho, odepřít mu pozornost nebo přístup.

mrštit

Mrštit znamená vyhazovat nebo odhazovat něco nebo někoho, obvykle s násilím nebo silou.

hodit

Hodit znamená házet, zařadit něco do určité kategorie, nebo něco vhodného najít.

padnout (na zem)

Padnout na zem znamená klesnout nebo upadnout na zem, obvykle způsobeno zraněním, únavou nebo fyzickou slabostí.

svalit se

Svalit se znamená úmyslně se zbavovat odpovědnosti či úkolů, přenést je na jinou osobu nebo skupinu.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

vybuchnout

Vybuchnout znamená prudce explodovat a vyvolat silný zvuk a/nebo víření prachu, plynu nebo jiných látek.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

ztělesnit <koho>

Ztělesnit znamená představit něco ve fyzické podobě, předvést nebo vyjádřit skrze činy.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

svést <na koho> (vinu)

Svést vinu znamená přiřadit odpovědnost za něco k někomu jinému.

lovit <koho n. co>

Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.

zaměstnávat <koho>

Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.

plácnout si

Plácnout si znamená potřásat si rukou nebo se objet pro vyjádření radosti nebo úcty.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

povyšovat se <nad koho>

Povyšovat se : vystavovat se nadřazenosti nad někoho jiného, ukazovat jeho nedostatečnost.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

rýt <do koho>

Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

ovládnout <koho> (pýcha)

Ovládnout pýchu znamená odolávat přehnanému sebevědomí a namyšlenosti, abychom se mohli správně chovat k ostatním.

zamilovat si <koho n. co>

Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat člověka, ubližovat mu fyzicky a psychicky.

najít <koho>

Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

spalovat <koho n. co>

Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat, učit a radit jim o něčem, aby se naučili, porozuměli a/nebo si to zapamatovali.

odstrašovat <koho>

Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.

zahubit <koho>

Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

pomluvit <koho>

Pomluvit znamená šířit o něm nepravdivé informace.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

uvidět <koho n. co>

Uvidět znamená spatřit někoho nebo něco pomocí zrakového smyslu.