Udeřit - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu udeřit.
Význam: Udeřit: být silně a rychle dopadajícím úderem, ranou nebo útokem.
uhodit <koho>
Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.
plácnout
Plácnout znamená v kontextu náhodného pohybu ruky rychle a silně udeřit do něčeho.
praštit
Praštit je hovorový výraz, který označuje rychlou a silnou fyzickou reakci, např. ránu.
bouchnout
Bouchnout: rychle a silně zavřít nebo otevřít dveře, zařídit nebo udělat něco rychle.
odhodit
Odhodit znamená definitivně se zbavit čeho nebo někoho, odepřít mu pozornost nebo přístup.
mrštit
Mrštit znamená vyhazovat nebo odhazovat něco nebo někoho, obvykle s násilím nebo silou.
hodit
Hodit znamená házet, zařadit něco do určité kategorie, nebo něco vhodného najít.
padnout (na zem)
Padnout na zem znamená klesnout nebo upadnout na zem, obvykle způsobeno zraněním, únavou nebo fyzickou slabostí.
svalit se
Svalit se znamená úmyslně se zbavovat odpovědnosti či úkolů, přenést je na jinou osobu nebo skupinu.
zaznít
Zaznít znamená ozvěnou se ozývat, volat nebo zpívat; znít ve vzduchu.
odbít
Odbít znamená odčíst nějakou částku nebo množství od celkového počtu.
rozezvučet
Zahájit ozvučení (nastavení hlasitosti) a ozvučit (přidat zvuk) prostor.
hrábnout (do strun)
Hrábnout do strun je hudební termín označující techniku, kdy se do strun hudebního nástroje hrábníkem stiskne a zahraje tón.
zasáhnout
Zasáhnout znamená zasáhnout do činnosti nebo situace pomocí rychlého a energického činu.
trefit
Trefit znamená dosáhnout cíle, zasáhnout cíl nebo se trefit do něčeho.
zaútočit <na koho>
Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.
napadnout
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, přepadnout nebo zneužívat jiného.
přepadnout
Přepadnout znamená útočit nečekaně, případně násilím, jako například vloupání do domu nebo přepadení osoby.
začít <co>
Začít: zahájit/spustit činnost/proces, vstoupit do něčeho nového.
nastat
Nastat je synonymem pro vzniknout nebo přijít, znamená objevit se nebo dostavit se.
Podobná synonyma
unavit <koho>
Unavit
vzít se <za koho>
"Vzít se za koho" znamená spojit se s někým, slíbit věrnost a stát se partnerem.
uklidnit <koho>
Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.
omámit <koho>
Omámit znamená působit na někoho tak, že jeho myšlení a chování je ovlivněno.
vyloudit <co z koho>
Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.
vyhodit <koho>
Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.
uspat <koho>
Uspat
prověřovat <koho>
Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.
znejistit <koho>
Znejistit
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
zřídit <koho> (nemoc)
Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.
odstrašit <koho od čeho>
Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.
zmocňovat se <koho>
Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.
svalit
Svalit znamená přenést odpovědnost nebo vinu na druhého, případně dát něco na někoho druhého.
oceňovat <koho n. co>
Oceňovat znamená projevovat cenu, uznání a obdiv k něčemu či někomu.
zničit <koho n. co>
Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.
předstihnout <koho>
Předstihnout
začít
Začít znamená zahájit, započít, začínat nebo začátek.
pustit <koho kam>
Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.
pomluvit <koho>
Pomluvit koho znamená šířit nepravdivé a zkreslené informace o tomto člověku, které ho znevažují.
doběhnout <koho>
Doběhnout
vyhubovat <koho>
Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.
dostat <z koho> (peníze)
Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.
naléhat <na koho>
Naléhat
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.
dohonit <koho>
Dohonit
osvobodit <koho>
Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.
rozčarovat <koho n. co>
Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.
považovat <koho> (za přítele)
Považovat osobu za přítele, znamená mít s ní silné přátelské vztahy a důvěru.