Bezpodmínečný - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

jistý

Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

výslovný

Výslovný znamená jasně vyjádřený, zřetelný nebo explicitní; označuje jasnou a výslovnou formu vyjádření.

určitý

Určitý: přesně stanovený, specifikovaný; odkazuje se na konkrétní věc nebo situaci.

rozhodný

Rozhodný znamená schopnost vybrat mezi dvěma či více možnostmi, aniž by došlo k pochybnostem.

důtklivý

Důtklivý: vyjadřující silnou naléhavost nebo vážnost; přísný, příkře vyžadující pozornost.

důrazný

Důrazný: silný a naléhavý, zdůrazňující důležitost.

nepodmíněný

Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znak, který je třeba k něčemu použít; je nezbytný pro splnění určitého účelu.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

naprosto jistý

Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.

trest

Trest je potrestání nebo sankce uložená za porušení pravidel nebo zákonů.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

tresť

Třesť je pohyb, kdy se nějaký předmět nebo část těla rychle zvedá a opět klesá, často neovladatelně.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.