Bezpodmínečný - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu bezpodmínečný.
Význam: Bezpodmínečný se vztahuje k něčemu, co je absolutní, nebo bez výhrad, omezení nebo podmínek.
bezvýhradný
Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.
naprostý
Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.
nutný
Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.
nezbytný
Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.
jistý
Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.
nepodmíněný (trest)
Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.
výslovný
Výslovný znamená jasně vyjádřený, zřetelný nebo explicitní; označuje jasnou a výslovnou formu vyjádření.
určitý
Určitý: přesně stanovený, specifikovaný; odkazuje se na konkrétní věc nebo situaci.
rozhodný
Rozhodný znamená schopnost vybrat mezi dvěma či více možnostmi, aniž by došlo k pochybnostem.
důtklivý
Důtklivý: vyjadřující silnou naléhavost nebo vážnost; přísný, příkře vyžadující pozornost.
důrazný
Důrazný: silný a naléhavý, zdůrazňující důležitost.
nepodmíněný
Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.
Podobná synonyma
naprostý (smutek)
Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.
uložit <komu> (trest)
Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.
trest
Trest je postih, který se uděluje za porušení zákona, obecně sdělených pravidel nebo dohodnutých smluv.
nutný znak
Nutný znak je symbol nebo znamení, které je nezbytné pro splnění nějakého účelu nebo cíle. Je to znamení, jehož použití je nezbytné, aby se dosáhlo žádoucího výsledku.
naprostý (vítězství)
Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.
odpykat (trest)
Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.
peněžitý trest
Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.
tresť
Třesť je stav, který se projevuje náhlým, krátkodobým a silným třesem těla, který může být způsoben psychickým stresem, úzkostí nebo léky.
nést trest
Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.
odbýt si (trest)
Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.
trest (vězení)
Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.
dostat (trest)
Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.
vytrpět (trest)
Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.
tvrdý (trest)
Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.
stihnout <koho> (trest)
Stihnout
naprosto jistý
Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.
odbýt si trest
Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.
odpustit <komu> (trest)
Odpustit