Bezpodmínečný - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

jistý

Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

naprosto jistý

Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.

nepodmíněný

Nepodmíněný se označuje pro něco, k čemu nejsou připojeny žádné podmínky nebo omezení.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znamení, které je nezbytné pro splnění nějakého účelu nebo cíle. Je to znamení, jehož použití je nezbytné, aby se dosáhlo žádoucího výsledku.

trest

Trest je potrestání nebo sankce uložená za porušení pravidel nebo zákonů.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

tresť

Třesť je stav, který se projevuje náhlým, krátkodobým a silným třesem těla, který může být způsoben psychickým stresem, úzkostí nebo léky.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.