Zvěstovat - synonyma

hlásat (evangelium)

Hlásat znamená šířit, ohlašovat nebo vyprávět evangelium, dobrou zprávu o spáse Božího království.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

kárat

Kárat znamená dávat jasně najevo nesouhlas s chováním druhého člověka, například poukázáním na nějakou chybu nebo špatné jednání.

napomínat

Napomínat znamená domlouvat s cílem přimět někoho k určitému jednání nebo konání.

poroučet <komu>

Poroučet znamená dát povel, aby se něco udělalo.

přikazovat

Přikazovat znamená rozhodně a jednoznačně nařizovat nebo nařídit něco druhé osobě.

ohlásit <co>

Ohlásit: oznámit, informovat, sdělit.

oznámit

Oznámit znamená sdělit veřejně nebo nahlas nějakou informaci, událost nebo rozhodnutí.

hlásat

Hlásat znamená sdělovat přítomným veřejnosti informace, vyhlášení, zprávy nebo rozkazy.

ohlašovat <co>

Ohlašovat: oznamovat; sdělovat; oznamovat veřejně.

svědčit

Svědčit znamená dát věrohodný důkaz, potvrdit pravdivost něčeho nebo někoho před soudem nebo jinou autoritou.

ukazovat

Ukazovat znamená poukazovat nějakou cestou, předmětem, směrem nebo něčím jiným.

věštit <co>

Věštit znamená předpovídat budoucnost nebo odhadovat události pomocí znamení, snů a magie.

prorokovat

Prorokovat znamená předpovídat budoucnost nebo vykládat znamení a důkazy z náznaků nebo znamení.

dát <co komu>

Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

líbit se <co komu>

Líbit se znamená být přitažlivým, zalíbit si někoho nebo něco.

zbít <koho>

Zbít je použít fyzickou sílu a násilí k útoku na někoho.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

vystrčit <na koho> jazyk

Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.

prorokovat <co>

Prorokovat znamená předpovídat budoucnost nebo vykládat nějakou událost.

ukrást <co komu>

Ukrást: odebrat cizí věc nebo majetek někomu bez jeho svolení.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

obořit se <na koho>

Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.

podporovat <koho>

Podporovat znamená pomáhat jim a dávat jim podporu, aby dosáhli svých cílů.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

vybít <komu> (zuby)

Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.

dotknout se <koho>

Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.

podarovat <koho čím>

Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.

napomáhat (v uplatnění) <komu>

Napomáhat znamená přispívat k úspěšnému dosažení cíle, pomáhat, podporovat člověka nebo skupinu.

uctívat <koho n. co>

Uctívat je vyjádřením úcty, obdivu nebo vážnosti k někomu či něčemu.

umořit <koho>

Umořit znamená splatit příslušnou částku dluhu najednou, čímž se zbavíme dluhu a jeho závazků.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

konkurovat <komu>

Konkurovat znamená bojovat o stejnou pozici nebo výhody jako někdo jiný.

využívat <koho n. co>

Využívat znamená využití času, prostředků nebo schopností k dosažení nějakého cíle.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.