Přikazovat - synonyma

hlásat (evangelium)

Hlásat znamená šířit, ohlašovat nebo vyprávět evangelium, dobrou zprávu o spáse Božího království.

zvěstovat

Zvěstovat znamená přinášet zprávy, sdělovat informace, hlásit nebo oznamovat.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

kárat

Kárat znamená dávat jasně najevo nesouhlas s chováním druhého člověka, například poukázáním na nějakou chybu nebo špatné jednání.

napomínat

Napomínat znamená domlouvat s cílem přimět někoho k určitému jednání nebo konání.

poroučet <komu>

Poroučet znamená dát povel, aby se něco udělalo.

nařizovat

Nařizovat: přikazovat či nařizovat něco, co má být provedeno; převést pokyny do činů.

rozkazovat

Rozkazovat: nařídit někomu, aby něco udělal; přikázat; imponovat autoritou.

poroučet

Poroučet znamená dávat příkazy nebo rozkazy a očekávat jejich splnění.

diktovat

Určovat nahlas a pořádek výslovnosti slov tak, aby jiní je opakovali.

ukládat

Ukládat: Uložit data, informace, dokumenty na disk, do databáze nebo jiné úložiště.

přidělovat (byt)

Přidělovat byt znamená rozdělit byt mezi více osob k užívání nebo pronájmu.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.

podnítit <koho n. co>

Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

velebit <koho>

Velebit je sloveso, které znamená oslavovat, chválit nebo vyzdvihovat někoho nebo něco.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

svěřit <co komu>

Svěřit znamená předat někomu moc, odpovědnost nebo výsadu nad něčím.

očišťovat <koho>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat nečistoty nebo znečištění z něčí nebo něčího pověsti.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

povstat <proti komu>

Povstat znamená vzdorovat proti někomu nebo něčemu, bojovat nebo se postavit proti němu.

vychvalovat <koho n. co>

Vychvalovat znamená hodnotit něco nebo někoho pozitivně, oslavovat a chválit.

určovat (viníka)

Určovat znamená odhalit nebo vybrat něco konkrétního jako příčinu nebo viníka.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

dávat <komu> výpověd

Dávat výpověď znamená propustit zaměstnance a ukončit pracovní vztah.

vyplavit <koho n. co>

Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.

pověřovat <koho>

Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

dávat <komu> (rány)

Dávat rány znamená fyzicky ho napadat, způsobovat mu bolest a poranění.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

přát <komu> (k svátku)

Přát znamená vyjádřit někomu upřímnou gratulaci a přání štěstí k oslavě.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

jevit se <komu co jak>

Ukázat se / projevit se někomu jako něco ("jevit se ").

určovat svou polohu

Určovat polohu znamená odhadovat svou pozici na základě okolních faktorů, jako je například mapa, navigace nebo vnímání.

tlačit <na koho>

Tlačit znamená vyvíjet silný psychický nebo nátlakový tlak, aby se dotyčný přizpůsobil dané situaci.

pustit se <do koho>

Začít se něčím zabývat, pustit se do činnosti, kterou provádí dotyčný.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

nadržovat <komu>

Nadržovat znamená příznivě nakloněně jednat vůči někomu, často ve prospěch toho komu nadržujeme.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

balamutit <koho>

Balamutit znamená obviňovat někoho z bezdůvodných obvinění nebo vyvolávat nesmyslné konflikty.