Oznámit - synonyma

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit něco veřejně nebo osobě nebo skupině lidí.

sdělit

Sdělit: oznámit, předat informaci; sdělit něco nahlas nebo písemně.

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

rozšířit <co>

Rozšířit: zvýšit rozsah/množství čeho.

rozhlásit

Rozhlásit - oznamovat něco široké veřejnosti, šířit informace; dávat něco do oběhu.

vyhlásit

Vyhlásit znamená oznámit veřejně, ohlásit, vyslovit, prohlásit nebo nařídit.

prohlásit

Prohlásit znamená vyjádřit něco oficiálně a jasně, často s podporou důkazů.

uvědomit <koho>

Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.

vyrozumět <koho>

Pochopit, porozumět, uvědomit si, co dotyčná osoba říká nebo myslí.

ohlásit <co>

Ohlásit: oznámit, informovat, sdělit.

hlásat

Hlásat znamená sdělovat přítomným veřejnosti informace, vyhlášení, zprávy nebo rozkazy.

ohlašovat <co>

Ohlašovat: oznamovat; sdělovat; oznamovat veřejně.

svědčit

Svědčit znamená dát věrohodný důkaz, potvrdit pravdivost něčeho nebo někoho před soudem nebo jinou autoritou.

ukazovat

Ukazovat znamená poukazovat nějakou cestou, předmětem, směrem nebo něčím jiným.

věštit <co>

Věštit znamená předpovídat budoucnost nebo odhadovat události pomocí znamení, snů a magie.

prorokovat

Prorokovat znamená předpovídat budoucnost nebo vykládat znamení a důkazy z náznaků nebo znamení.

prohlásit <co>

Přednést nahlas nebo formálně oznámit.

povědět <co na koho>

Říci něco určitým člověkem nebo skupinou lidí, obvykle s informacemi nebo názory.

vyživovat <koho>

Vyživovat znamená poskytovat potravu a další věci potřebné k životu.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

věštit

Věštit je odhadovat budoucnost pomocí různých metod, jako je astrologie, čtení z ruky nebo karet.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat - stimulovat, motivovat, vybízet k činnosti.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

nasycovat <koho>

Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

zmást <koho>

Zmást znamená zmatit tak, že se bude mít obtížně orientovat mezi skutečností a fikcí.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

oblíbit si <koho>

Oblíbit si znamená mít k němu pozitivní vztah a přát mu dobře.

prozradit <koho>

Prozradit znamená odhalit danou osobu nebo její skutečnou identitu.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.

vystrojit <koho>

Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.

smířit <koho>

Smířit se znamená přijmout skutečnost, že něco se už nemůže změnit, a najít klid v urovnání vztahu s druhou stranou.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

vyměnit <koho> n. co kým n. čím>

Vyměnit označuje nahrazení jedné věci či osoby druhou věcí nebo osobou.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.

zatracovat <koho>

Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.