Zmoci - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu zmoci.
Význam: Zmoci se znamená ujmout se něčeho, soustředit se na to a dokončit to bez ohledu na překážky.
přemoci <koho n. co>
Přemoci znamená překonat/porazit něco nebo někoho silou nebo přesvědčením.
zvládnout
Dokončit činnost nebo úkol; splnit jej s úspěchem.
udolat
Udolat znamená překonat, prokázat odvahu a sílu, porazit náročnou výzvu.
překonat
Překonat: dosáhnout vítězství, porazit, převzít nad čím nebo někým, předstihnout, obhájit, splnit.
potlačit (povstání)
Potlačit: utlumit, zmírnit, zabránit, zastavit, rozdrtit.
porazit
Porazit znamená překonat, porazit, porazit protivníka v boji, zápase nebo soutěži.
zlomit
Zlomit znamená rozbít, něco například přetrhnout, přerazit nebo rozbít na kusy.
potřít
Potřít znamená rozmazat, rozetřít nebo něco nanést rovnoměrně a lehce.
dokázat <co>
Dokázat: přesvědčivě prokázat správnost, oprávněnost nebo pravdivost.
zastat
Zastat znamená převzít odpovědnost, starat se o něco nebo někoho a převzít veškerou zodpovědnost.
přemoci <co>
Přemoci znamená porazit, vzdorovat a zvítězit nad něčím.
zdolat
Dosáhnout cíle nebo úspěchu překonáním překážek, obtíží nebo přírodní síly.
unavit se
Unavit se znamená čelit únavě a únavnosti, kterou může způsobit fyzická, psychická nebo emoční zátěž.
vyčerpat
Vyčerpat znamená dokončit nebo vyčerpat co nejvíce síly nebo energie.
vysílit
Vysílit znamená poslat signál, zprávu nebo informace prostřednictvím vysílače do okolí nebo do vzdálených oblastí.
sníst <co>
Sníst: jíst, pozřít; zkonzumovat, spořádat potravu nebo jinou látku.
Podobná synonyma
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
plísnit <koho>
Plísnit znamená vysmívat se někomu nebo se k něčemu vyjadřovat s nelibostí nebo pohoršením.
přemoci
Přemoci znamená vyhrát nad něčím, čímž se dosáhne dominance nebo vítězství.
střelit <koho>
Střelit
zavrhovat <koho n. co>
Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.
podrazit <koho>
Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.
uhájit <koho n. co>
Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.
obklíčit <koho>
Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
ignorovat <koho n. co>
Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.
naléhat <na koho>
Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.
mrzet <koho>
Mrzet
přirovnávat <koho k čemu>
Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.
zvládnout <co>
Zvládnout
potlačit <co>
Potlačit: omezit nebo zmírnit intenzitu nebo sílu něčeho.
informovat <koho>
Informovat: sdělit někomu nové informace, data či znalosti.
vypravit <koho n. co>
Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit někomu autoritě, že někdo porušil zákon nebo něco porušil.
vztahovat se <na koho>
Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.
vyplísnit <koho>
Vyplísnit znamená kritizovat někoho nebo něco ve velmi negativním smyslu.
oslovovat <koho>
Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.
vyzvat <koho k čemu>
Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.
vyučovat <koho>
Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.
zastat se <koho>
Zastat se někoho znamená podporovat ho, stát se jeho obhájcem a bránit jeho práva.
obírat <koho>
Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít
ozbrojit <koho>
Ozbrojit znamená nosit nebo používat zbraně jako způsob obrany, nebo nabídnout někomu zbraně pro obranu.
vyhazovat <koho>
Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.
hnát <koho> odkud
Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.