Zkušený - synonyma

starobylý

Starobylý se odkazuje na něco, co je staré, dávné a tradiční.

starodávný

Starodávný je přívlastek, který označuje věci, události nebo významnost z minulosti, která je datována do minulosti.

dávný

Dávný se obvykle používá pro označení něčeho, co je velmi staré nebo se stalo v dávné minulosti.

letitý

Letitý je pojem používaný k označení dlouhodobého trvání, obvykle více než jednu generaci.

mladý

Mladý je označení pro osobu, která je relativně mladá, obvykle mladší než 18 let. Může také být použito ke zdůraznění dynamiky a energie.

zastaralý

Zastaralý znamená zastaralý nebo zastaralý, což znamená, že je zastaralý nebo zažitý.

nemoderní

Nemoderní je starší a zastaralý; znamená, že není aktuální, moderní ani nový.

moderní

Moderní se vztahuje k současnému vývoji, který je založen na inovaci a technologickém pokroku.

předešlý

Předešlý: předcházející, předchozí.

dřívější

Dřívější = předchozí, předtím než nastal současný stav nebo událost.

někdejší

Někdejší se obvykle používá k popisu něčeho, co bylo v minulosti, ale již není aktuální.

bývalý

Bývalý se vztahuje na osobu, objekt nebo situaci, která se již nestala aktuální.

dosavadní

Dosavadní: existující až do tohoto okamžiku, předchozí; dosud.

nový

Nový: čerstvý, nezkušený, nedávno objevený nebo vyrobený.

původní

Původní: počátek, původ, začátek, zdroj. Shrn: Prvotní začátek, zdroj čehokoliv.

obvyklý

Obvyklý znamená běžný, tradiční, něco, co se děje často nebo je běžnou součástí.

pravidelný

Pravidelný se vztahuje k něčemu, co je provedeno ve stejnou dobu nebo v stejném intervalu.

běžný

Běžný se obecně používá pro popis něčeho, co je běžné, obvyklé nebo časté. Označuje situace, které se vyskytují často a jsou předvídatelné.

odlišný

Odlišný znamená rozdílný, nesourodý, specifický; případně odchylný od běžného nebo obvyklého.

osvědčený

Osvědčený znamená spolehlivý, prověřený, důvěryhodný.

zběhlý

Zběhlý je označení pro osobu, která je zdatná, zkušená a má hluboké znalosti v určité oblasti.

znalý

Znalý je člověk, který má hluboké pochopení pro určitou oblast, dobrou znalost daného předmětu a schopnosti aplikovat znalosti.

obeznámený

Znalý, informovaný, seznámený s něčím; má dobrý přehled.

ostřílený

Ostřílený označuje osobu s dlouholetými zkušenostmi a schopnostmi v dané oblasti.

rutinovaný

Rutinovaný se vztahuje na činnosti, které jsou prováděny opakovaně a s dobrou znalostí postupů a technik.

jistý

Jistý je určitý, pevný, bezpečný a nesporný; spolehlivý, nezpochybnitelný a jistý.

pevný (ruka)

Silný, robustní, s dobrou fyzickou sílou.

manžel (bývalý)

Manžel (bývalý) je osoba, která byla kdysi s druhým ve validním manželském vztahu, ale jejich manželství bylo ukončeno.

pevný

Pevný znamená tuhý, pevný, odolný, trvanlivý a nezměnitelný. Je to také silný, neporušený a neměnný.

počet (pevný)

Počet je číslo nebo konkrétní množství určitého pojmu. Používá se k měření vztahů nebo jako míra pro srovnání.

bývalý ministr

Bývalý ministr je osoba, která byla v minulosti jmenována do funkce vládního ministra.

původní dílo (slovesné)

Původní dílo je jedinečný kus umění, který byl vytvořen autorem jako originální výtvor.

představit (nový produkt)

Představit nový produkt znamená prezentovat jeho funkce, výhody a přednosti veřejnosti.

mnohostěn (pravidelný)

Mnohostěn je geometrická figura s minimálně čtyřmi hrany. Každá hrana je spojena s alespoň dvěma dalšími hranami a každý vnitřní úhel je stejný.

ruka

Ruka je část lidského těla, sloužící jako hlavní orgán pro pohyb, dotek a manipulaci.

končetina (ruka n. noha)

Končetina je končetí část těla, obvykle označovaná jako ruka nebo noha.

pravidelný (krok)

Pravidelný krok je jednotlivý krok, který je proveden v pevně stanovených intervalech.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

znalý (světa)

Znalý je někdo, kdo je vzdělaný a obeznámený s danou problematikou nebo oblastí, má vysoké míry znalostí a dovedností.

původní znění

Původní znění: Původní stav nebo podoba něčeho. Shrnutí: Původní stav, nebo podoba něčeho před změnou.