Zasáhnout - synonyma

dokročit

Dokročit znamená dosáhnout cíle nebo úspěšně dokončit nějakou činnost.

dostoupit

Dostoupit znamená dosáhnout, dorazit nebo dospět určitému stavu nebo úrovni.

zakročit <proti komu>

Zakročit znamená podniknout kroky k prevenci nebo nápravě něčeho, obzvláště pokud je to proti někomu.

dojít si

Dojít si znamená opustit místo, kde se nacházíte, a přemístit se na jiné místo, abyste získali to, co potřebujete.

trefit (cíl)

Trefit se znamená dosáhnout cíle nebo se přibližně shodnout s požadovanou hodnotou.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout, zasáhnout nebo nějakým způsobem zasáhnout někoho nebo něco.

postihnout <koho co>

Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.

dotknout se <koho>

Dotknout se znamená fyzicky nebo emocionálně tohoto člověka oslovit nebo se s ním setkat.

zachvátit

Zachvátit znamená silně prožít něco, co může být jak pozitivní, tak negativní - např. city, vášeň, strach, šok atd.

zakročit (policie)

Policie zakročí, pokud je třeba násilím nebo obecně platnými zákony zastavit nebo potírat porušování zákonů.

vložit se <do čeho>

Vložit se: zapojit se, začlenit se do čeho; začít se účastnit něčeho.

poškozovat <koho>

Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.

přiblížit se <komu>

Přiblížit se znamená přibližovat se k někomu, aby byla lepší a bližší spolupráce.

líbat <koho>

Líbat je fyzická a obvykle romantická činnost, kdy se dva lidé dotýkají rty.

působit <na koho>

Působit znamená ovlivnit či mít vliv na danou osobu.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

požádat <koho o co>

Požádat = prosit někoho o něco; žádat o pomoc, předmět, informace nebo další služby.

bušit <do čeho>

Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.

upomínat <koho>

Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

vynadat <komu>

Vynadat je použít hrubé slovo nebo výhružku na adresu někoho, aby upozornil na jeho chybu nebo jeho chování.

vyhýbat se <komu n. čemu>

Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.

nasytit <koho>

Nasytit znamená zaplnit do sytosti, aby byl/a plně uspokojen/a.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: získat, obstarat nebo dosáhnout něčeho, co je důležité nebo požadované.

nahradit <co komu>

Nahradit znamená vyměnit co nebo koho za něco jiného.

dohonit <koho>

Dohonit znamená vyčerpat danou osobu ve vzdálenosti, kterou mezi sebou máte.

zbývat <co komu>

Zbývat: zůstávat, přetrvávat, zůstat nedotčený, být k mání.

odpustit <co komu>

Odpustit někomu je projevovat milosrdenství a nebýt na něho zlý, přestože udělal něco špatného.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.

očišťovat <koho n. co>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat škodlivý nebo nežádoucí obsah z koho/čeho.

navrhnout <co komu>

Navrhnout: předložit návrh, který může být buď přijat nebo odmítnut.

vystrčit <na koho> jazyk

Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.

darovat <co komu>

Darovat znamená předat něco někomu bez nároku na protihodnotu.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

dát výstrahu <komu>

Udělit varování člověku jako předzvěst potenciálního trestu za jeho jednání.

velet <komu>

Velet je dát někomu příkaz, návod nebo rozkaz k provedení.

zatknout <koho>

Zatknout znamená vzít do vazby a odevzdat ho k vyšetřování a trestnímu stíhání.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, cíle, místa, stavu; dostat se do požadovaného stavu.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.