Facebook

Zaměřit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zaměřit.

Význam: Zaměřit se znamená soustředit se na určitou činnost, věc, problém nebo téma.

změřit <co>

Změřit znamená zjistit velikost, množství nebo délku něčeho.

namířit <co kam>

Namířit znamená směřovat něco kamkoliv. Zejména tedy směřovat pohled, úmysl nebo zbraň na něco.

zamířit

Udělat kroky směřující k určitému cíli; snažit se dosáhnout požadovaného výsledku.

nastavit

Nastavit znamená nastavit, nastavit nebo nastavit něco (např. Nastavení, úroveň, parametr atd.) Do požadovaného stavu nebo pozice.

obrátit

Obrátit znamená změnit směr nebo pozici, otočit nebo obrácet se.

určit

Určit: stanovit, vymyslet, odhalit nebo zjistit požadovanou hodnotu nebo výsledek.

orientovat

Orientovat se znamená najít si v cizím prostředí cestu k cíli, nebo se v něm zorientovat.

specializovat

Specializovat se znamená zaměřit se na určitou oblast nebo činnost a získat v ní hlubší znalosti.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

vydat se <kam>

Vydat se znamená opustit místo, kde se právě nacházíš, a začít se pohybovat směrem k danému cíli.

pustit se

Začít s něčím novým, odvážně se do toho pustit, odhodlat se a vyrazit.

vyrazit <kam>

Vyrazit znamená opustit současné místo a cestovat do určeného místa.

Podobná synonyma

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.

uvalit <na koho> (daně)

Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo, odejít, pohnout se z místa nebo začít něco dělat.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

utrhovat se <na koho>

Utrhovat se znamená účelově vyhledávat osobu, s níž chceme mít kontakt.

krmit <koho n. co>

Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

rýpat <do koho>

Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

dostat <koho kam>

Dostat znamená přivést někoho do určitého místa nebo situace.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.

uvědomovat <koho>

Uvědomovat si něco/někoho znamená být si vědomý toho/toho, co děláte/dělá, a mít o tom přehled.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

hanobit <koho n. co>

Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.

nevážit si <koho>

Nevážit si něčího znamená nevěnovat mu pozornost, kritizovat ho a ignorovat jeho hodnotu a význam.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.