Vzít za vlastní - synonyma

vzít (k sobě)

Vzít znamená převzít, získat nebo přenést něco k sobě.

uchopit (ruku)

Uchopit ruku: chytit, přidržet, hmatem uchopit či obejmout.

chopit se <čeho>

Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

pojmout

Pojmout je chápat, porozumět, uchopit, uvědomit si nějakou skutečnost nebo myšlenku.

akceptovat

Akceptovat znamená přijmout, schválit nebo respektovat.

uznat

Uznat znamená přijmout a připustit pravdivost, správnost nebo existenci něčeho.

schválit

Přijmout, potvrdit nebo uznat něco jako platné nebo správné.

souhlasit <s čím>

Souhlasit znamená projevit souhlas s názorem, postojem nebo akcí druhé osoby.

odmítnout

Odmítnout je odmítnutím čehokoli jako odpověď na nabídku, žádost, požadavek nebo návrh.

dát audienci

Dát audienci znamená udělit někomu možnost mluvit s vládní osobou, často králem nebo královnou.

poskytnout slyšení

Poskytnout slyšení znamená poskytnout člověku právo na slyšení a rozhodnutí o jeho budoucím osudu.

adoptovat

Adoptovat znamená přijmout někoho, nebo něco, jako své vlastní; často se to týká přijetí dítěte, zvířete nebo nápadu.

zaměstnat

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.

vzít (do práce)

Vzít znamená získat nebo přijmout do práce, pověřit někoho nebo něco, zavázat se k něčemu nebo převzít odpovědnost.

vzít (na školu)

Vzít na školu znamená dopravit se tam a přinést si vše potřebné pro studium.

dávat se <do čeho>

Dávat se: vyvíjet úsilí, obětovat energii a čas pro dosažení cíle.

zmocnit se (mrákoty)

Zmocnit se mrákoty znamená se o něj zmocnit a získat jejich vládu.

pokoutní práce

Pokoutní práce je práce prováděná bez oficiálního povolení a bez zajištění pracovních práv.

zmocnit se (místa)

Zmocnit se místa znamená fyzicky i právně jeho ovládat a využívat.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit = zrušit svůj postoj a opustit původní pozici.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvodit pravidla či všeobecné principy z konkrétních příkladů.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

zmocnit se

Uchopit nebo získat rozhodující kontrolu nad něčím.

pouštět se do (práce)

Začít se systematicky věnovat nějaké práci; pustit se do ní s plnou vervou.

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

ovinout <co kolem čeho>

Ovinout = obtočit, obmotat se kolem něčeho.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat informace nebo závěry z daných faktů a okolností.

neexistence <čeho v čem>

Neschopnost existovat; absolutní neexistence.

přijít k sobě

Přijít k sobě znamená dosáhnout smíření s minulostí a vyrovnat se s tím, co se stalo, aby se dalo dále žít.

nevšimnout si <čeho>

Nepozornost, nezaregistrování, nevšimnutí si čeho.

všímat si <čeho>

Všímat si, zkoumat a analyzovat čehokoliv.

odpadnout <od čeho>

Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.

vzít <co komu>

Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.

být součástí <čeho>

Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.

odříkat se <čeho>

Odříkat se: vyjadřovat odmítnutí, odstoupení od něčeho.

vzít

Vzít znamená získat něco po fyzickém nebo mentálním úsilí, často za účelem manipulace nebo kontroly.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout : uniknout nebo se zbavit potíží, útrap, nebezpečí nebo odpovědnosti.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.