Vzít za vlastní - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu vzít za vlastní.
Význam: Převzít odpovědnost za něco a být zodpovědný za výsledek.
vzít (k sobě)
Vzít znamená převzít, získat nebo přenést něco k sobě.
uchopit (ruku)
Uchopit ruku: chytit, přidržet, hmatem uchopit či obejmout.
chopit se <čeho>
Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.
pojmout
Pojmout je chápat, porozumět, uchopit, uvědomit si nějakou skutečnost nebo myšlenku.
akceptovat
Akceptovat znamená přijmout, schválit nebo respektovat.
uznat
Uznat znamená přijmout a připustit pravdivost, správnost nebo existenci něčeho.
schválit
Přijmout, potvrdit nebo uznat něco jako platné nebo správné.
souhlasit <s čím>
Souhlasit znamená projevit souhlas s názorem, postojem nebo akcí druhé osoby.
odmítnout
Odmítnout je odmítnutím čehokoli jako odpověď na nabídku, žádost, požadavek nebo návrh.
dát audienci
Dát audienci znamená udělit někomu možnost mluvit s vládní osobou, často králem nebo královnou.
poskytnout slyšení
Poskytnout slyšení znamená poskytnout člověku právo na slyšení a rozhodnutí o jeho budoucím osudu.
adoptovat
Adoptovat znamená přijmout někoho, nebo něco, jako své vlastní; často se to týká přijetí dítěte, zvířete nebo nápadu.
zaměstnat
Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.
vzít (do práce)
Vzít znamená získat nebo přijmout do práce, pověřit někoho nebo něco, zavázat se k něčemu nebo převzít odpovědnost.
vzít (na školu)
Vzít na školu znamená dopravit se tam a přinést si vše potřebné pro studium.
Podobná synonyma
souhlasit
Souhlasit znamená vyslovit souhlas s názorem, činem nebo rozhodnutím.
dopustit se <čeho>
Dopustit se - udělat něco nebo činit nějakou chybu.
vzít
Vzít znamená fyzicky vzít něco do ruky nebo si to uchopit, aby se dalo přemisťovat, nebo vzít něco na sebe.
nutit <koho> (do práce)
Nutit
souhlasit <s kým>
Souhlasit znamená s názorem, postojem, úmyslem nebo jednáním někoho jiného souhlasit.
vychodit (školu)
Ukončit studium na škole, splnit všechny požadavky a získat diplom.
poskytnout ubytování <komu>
Poskytnout ubytování je nabídnout přístřeší někomu.
užít <co n. čeho>
Užít: využít, vychutnat, prožít naplno.
uvolnit <z čeho>
Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit
oddělovat <co od čeho>
Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.
uznat nadřazenost
Uznat nadřazenost znamená přiznat nadřazenou pozici druhé osoby či skupině a respektovat jejich autoritu.
prožrat <do čeho> (díru)
Prožrat díru: prohloubit, kopat, vyhloubit nebo vyříznout otvor.
najíst se <čeho>
Získat potravu; zjistit si, co je k dispozici, a přijmout to.
dokonání <čeho>
Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.
cpát <co do čeho>
Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.
vytrhnout <co z čeho>
Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.
zabodnout <co do čeho>
Zabodnout znamená narazit něco čím, aby zůstalo pevně upevněné.
dát se <do čeho>
Dát se: začít se angažovat; zapojit se; začít se věnovat.
vzít za základ
Brát za základ znamená použít něco jako základ pro budoucí úspěch či akci.
distancovat se <od čeho>
Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.
odmítnout (nápadníka)
Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.
vzít (navíc)
Vzít znamená získat nebo obdržet něco jiného nebo se pokusit získat něco navíc.
dopídit se <čeho>
Dopídit se znamená zjistit nebo dohledat informace o něčem.
nezpůsobilý (práce)
Nezpůsobilý je někdo, kdo není schopen plnit požadavky na vykonávání práce.
patřit k sobě
Vzájemně se doplňovat, být součástí něčeho společného.
bušit <do čeho>
Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.
plést se <do čeho>
Plést se: zamotat se, zmatkovat, ztrácet se, uvádět se v omyl.
být <vedle čeho>
Být vedle něčeho znamená být blízko toho, být součástí nebo být v něčí přítomnosti.
oprošťovat <koho od čeho>
Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.