Vzít za vlastní - synonyma

vzít (k sobě)

Vzít znamená převzít, získat nebo přenést něco k sobě.

uchopit (ruku)

Uchopit ruku: chytit, přidržet, hmatem uchopit či obejmout.

chopit se <čeho>

Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

pojmout

Pojmout je chápat, porozumět, uchopit, uvědomit si nějakou skutečnost nebo myšlenku.

akceptovat

Akceptovat znamená přijmout, schválit nebo respektovat.

uznat

Uznat znamená přijmout a připustit pravdivost, správnost nebo existenci něčeho.

schválit

Přijmout, potvrdit nebo uznat něco jako platné nebo správné.

souhlasit <s čím>

Souhlasit znamená projevit souhlas s názorem, postojem nebo akcí druhé osoby.

odmítnout

Odmítnout je odmítnutím čehokoli jako odpověď na nabídku, žádost, požadavek nebo návrh.

dát audienci

Dát audienci znamená udělit někomu možnost mluvit s vládní osobou, často králem nebo královnou.

poskytnout slyšení

Poskytnout slyšení znamená poskytnout člověku právo na slyšení a rozhodnutí o jeho budoucím osudu.

adoptovat

Adoptovat znamená přijmout někoho, nebo něco, jako své vlastní; často se to týká přijetí dítěte, zvířete nebo nápadu.

zaměstnat

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.

vzít (do práce)

Vzít znamená získat nebo přijmout do práce, pověřit někoho nebo něco, zavázat se k něčemu nebo převzít odpovědnost.

vzít (na školu)

Vzít na školu znamená dopravit se tam a přinést si vše potřebné pro studium.

uchopit <co>

Uchopit: získat do své moci, ovládnout, pochopit.

nabývat <čeho>

Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená opírat se o něco, vyplývat z něčeho nebo vyjít z něčeho.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvodit pravidla či všeobecné principy z konkrétních příkladů.

vzdát se <čeho>

Opustit, přestat se něčeho držet a odevzdat se čemukoliv; ztratit se ve prospěch čehosi jiného.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: dostat se dovnitř, začlenit se.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat něco z jiného, jehož sdělení je implicitní nebo je pro to důvod.

práce

Práce je činnost, která vyžaduje úsilí, aby se dosáhlo cíle. Může to být manuální nebo intelektuální činnost.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

zmocnit se (vlády)

Zmocnit se vlády znamená oficiálně převzít kontrolu nad vládními funkcemi a procesy.

vzít zespodu

Vzít zespodu znamená dosáhnout čeho, aniž by to někdo tušil. Získat potřebné informace nebo výsledky bez toho, aniž by se to dalo očekávat.

uložit (hodně práce)

Uložit znamená pořádek udělat, úkol splnit nebo informace zaznamenat.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

vypotácet se <z čeho>

Vypotácet se znamená dostat se z neřešitelné situace nebo se z ní vymanit.

poskytnout přednost

Poskytnout přednost znamená dát přednost něčemu před jinými věcmi nebo lidmi.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

šperk (na ruku)

Šperk je ozdobný klenot, který se nosí na ruce, obvykle jako náhrdelník, náramek nebo prsten.

mít užitek <z čeho>

Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.

dát vědět o sobě

Informovat druhé o sobě; sdílet aktuální informace.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

použít <čeho>

Použít (čeho): vytvořit, zaměřit se nebo využít něco k uskutečnění určitého účelu.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.