Vzbudit - synonyma

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

probrat

Probrat znamená pečlivě prozkoumat, prodiskutovat nebo projednat nějakou problematiku.

vzkřísit

Vzkřísit znamená obnovit život, oživit nebo oprášit něco, co bylo předtím zapomenuto nebo zemřelo.

způsobit (rozruch)

Vyvolat ohlas, bouři, vášně nebo emoce.

vyvolat

Vyvolat znamená vyprovokovat nebo vyvolávat pocity, myšlenky, chování nebo reakce.

podnítit

Podnítit znamená vyvolat, navodit nebo urychlit aktivitu nebo vývoj.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

vyrušit

Narušit soukromí nebo nerušený průběh něčeho; přerušit nebo přerušovat.

upoutat (pozornost)

Přitáhnout pozornost, zaujmout.

zabrat (prostor)

Zabrat znamená zaujmout místo nebo prostor, získat nad ním nadvládu nebo kontrolu.

obsadit

Obsadit znamená zaplnit nebo vyplnit nějakou pozici nebo úřad.

okupovat

Okupovat znamená obsadit, vybudovat vojenskou přítomnost a vyřídit nad danou oblastí politickou kontrolu.

vyplnit

Vyplnit znamená naplnit něco do kompletnosti, například formulář, dotazník nebo prázdný prostor.

obsáhnout <co>

Obsáhnout znamená zahrnout všechny aspekty nebo součásti něčeho.

zahrnout

Zahrnout: zahrnuje v sobě, začlenit, zahrnout dovnitř, zahrnovat.

pojmout

Pojmout znamená chápat, chápat smysl, přijmout a porozumět něčemu.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

rozesmutnit <koho>

Ztratit naději a smutek; rozesmutnit znamená vyvolat smutek, zklamání a zoufalství u člověka.

nazvat <koho jak>

Nazvat člověka jménem: přidělit mu jméno, jakým je označován.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

dostat <koho>

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

morálně kazit <koho>

Morálně kazit znamená učinit člověka nečestným a nezodpovědným, vytvářet v něm špatné návyky a vystavit ho riziku.

dotknout se <koho>

Dotknout se znamená fyzicky nebo emocionálně tohoto člověka oslovit nebo se s ním setkat.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu trest za jeho chování nebo prohřešek.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

způsobit <komu> škodu

Uškodit někomu; ohrozit jeho zdraví, majetek nebo dobré jméno.

zmást <koho>

Zmást znamená zmatit tak, že se bude mít obtížně orientovat mezi skutečností a fikcí.

vzít <koho> (do vazby)

Převzít do vazby, zajmout, chytit.

rozruch

Rozruch je rozčilení, zmatení nebo bouřlivá činnost, která vzbuzuje pozornost a způsobuje změny.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

pojmout <co jak>

Pojmout znamená chápat, rozumět nebo přijmout něco.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

líbat <koho>

Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

obdařit <koho čím>

Obdařit znamená darovat někomu něco.

ujmout se <koho>

Ujmout se někoho znamená převzít zodpovědnost za něj a starat se o něj, což může znamenat poskytnout pomoc nebo podporu.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

pozornost

Pozornost je vnímání, věnování pozornosti něčemu nebo někomu. Znamená naslouchat, porozumět a být uvědomělý dané situaci nebo lidem.