Vyvolat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu vyvolat.
Význam: Vyvolat znamená vyprovokovat nebo vyvolávat pocity, myšlenky, chování nebo reakce.
ohlásit <co>
Ohlásit: oznámit něco veřejně, aby ostatní byli informováni.
vyhlásit (veřejně)
Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.
prohlásit
Prohlásit znamená vyjádřit něco jasně a zřetelně, nebo to oznámit jiným.
provolat
Provolat je vyřčení silného prohlášení nebo konstatování.
vyzvat <koho> (k odpovědi)
Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.
způsobit <co>
Způsobit: vyvolat, způsobit, přivodit, zapříčinit.
vzbudit
Vzbudit znamená probudit, oživit, vyvolat zájem nebo zvýšit intenzitu.
podnítit
Podnítit znamená vzbudit zájem, pozitivní emoce nebo chuť k jednání.
navodit
Navodit znamená vyvolat, způsobit, vyprovokovat či probudit nějakou reakci.
přivolat (ducha)
Vyvolat ducha, aby se objevil před osobou nebo skupinou lidí.
vybavit si <co>
Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.
oživit (v paměti)
Obnovit paměť, vybavit si věci, které byly zapomenuty.
indukovat <co>
Inkluzívní význam: způsobit, že něco existuje nebo se vyskytuje.
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
probrat
Probrat znamená pečlivě prozkoumat, prodiskutovat nebo projednat nějakou problematiku.
vzkřísit
Vzkřísit znamená obnovit život, oživit nebo oprášit něco, co bylo předtím zapomenuto nebo zemřelo.
způsobit (rozruch)
Vyvolat ohlas, bouři, vášně nebo emoce.
vytrhnout <koho> (ze snění)
Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.
vyrušit
Narušit soukromí nebo nerušený průběh něčeho; přerušit nebo přerušovat.
Podobná synonyma
zdržet <koho n. co>
Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.
vyhlásit poplach
Vyhlásit poplach znamená vydat příkaz, aby se všichni začali připravovat na mimořádnou situaci a na nebezpečí.
přetížit <koho> (prací)
Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.
přestávat dbát <o koho n. co>
Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.
tísnit <koho>
Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.
proklínat <koho n. co>
Proklínat znamená mluvit něco zlého o někom nebo něčem, aby se způsobilo neštěstí nebo bolest.
vztahovat se <na koho>
Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.
apelovat <na koho>
Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.
působit <na koho>
Působit
vložit <co do koho>
Vložit znamená fyzicky zasunout či umístit něco do něčeho jiného.
nezastihovat <koho>
Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.
pozdravit <koho>
Pozdravit
rozkřikovat se <na koho>
Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.
propustit z práce <koho>
Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.
upozorňovat <koho na co>
Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.
ohlásit
Ohlásit: oznámit něco oficiálně, zveřejnit.
dohlédnout <na koho>
Dohlédnout na někoho znamená být pozorným a dbát na to, aby se co nejlépe zvládl úkol nebo situace.
zaměstnávat <koho>
Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.
vybavit (vzpomínku)
Vybavit znamená připomenout si, vyvolat nebo obnovit paměťovou vzpomínku.
morálně kazit <koho>
Morálně kazit
ponižovat<koho>
Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.
poštvat <na koho> (psy)
Vzbudit agresi, podnítit, aby pes napadl cílovou osobu.
zprdávat <koho>
Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.
učit <koho>
Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.
zbavit <koho> (moci)
Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
upoutat <koho čím>
Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.
umístit <koho kam>
Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.
dorazit <koho>
Dorazit
dohlížet <na koho>
Dohlížet