Vyvolat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu vyvolat.
Význam: Vyvolat znamená vyprovokovat nebo vyvolávat pocity, myšlenky, chování nebo reakce.
ohlásit <co>
Ohlásit: oznámit něco veřejně, aby ostatní byli informováni.
vyhlásit (veřejně)
Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.
prohlásit
Prohlásit znamená vyjádřit něco jasně a zřetelně, nebo to oznámit jiným.
provolat
Provolat je vyřčení silného prohlášení nebo konstatování.
vyzvat <koho> (k odpovědi)
Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.
způsobit <co>
Způsobit: vyvolat, způsobit, přivodit, zapříčinit.
vzbudit
Vzbudit znamená probudit, oživit, vyvolat zájem nebo zvýšit intenzitu.
podnítit
Podnítit znamená vzbudit zájem, pozitivní emoce nebo chuť k jednání.
navodit
Navodit znamená vyvolat, způsobit, vyprovokovat či probudit nějakou reakci.
přivolat (ducha)
Vyvolat ducha, aby se objevil před osobou nebo skupinou lidí.
vybavit si <co>
Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.
oživit (v paměti)
Obnovit paměť, vybavit si věci, které byly zapomenuty.
indukovat <co>
Inkluzívní význam: způsobit, že něco existuje nebo se vyskytuje.
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
probrat
Probrat znamená pečlivě prozkoumat, prodiskutovat nebo projednat nějakou problematiku.
vzkřísit
Vzkřísit znamená obnovit život, oživit nebo oprášit něco, co bylo předtím zapomenuto nebo zemřelo.
způsobit (rozruch)
Vyvolat ohlas, bouři, vášně nebo emoce.
vytrhnout <koho> (ze snění)
Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.
vyrušit
Narušit soukromí nebo nerušený průběh něčeho; přerušit nebo přerušovat.
Podobná synonyma
šťourat <do koho>
Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.
zkazit <koho n. co>
Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.
poučovat <koho>
Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.
uvidět <koho n. co>
Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.
pokořovat <koho>
Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.
starat se <o koho>
Starat se o koho znamená dbát o jeho potřeby a zajistit, aby jim bylo dostatečně dostáno.
pochovat <koho kam>
Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.
zpravit <koho>
Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.
přenést <co na koho>
Přenést znamená převést něco na někoho jiného.
obořit se <na koho>
Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.
posazovat <koho kam>
Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.
vyžírat <koho>
Vyžírat znamená ponižovat a zneužívat někoho, abyste na něm dosáhli svých cílů.
hostit <koho>
Hostit znamená poskytovat pohostinství, přijímat a ubytovávat návštěvníky.
postihnout <koho> (neštěstí)
Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.
hubovat <koho>
Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.
zaměstnat <koho>
Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.
naučit <koho co>
Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.
zmýlit <koho>
Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.
zaklít <koho n. co>
Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.
polekat <koho>
Polekat vyjadřuje mírné napomenutí za něco, co se udělalo špatně.
sočit <na koho>
Sočit na někoho znamená vyjadřovat nespokojenost nebo nesouhlas s jeho činy nebo postoji.
způsobit
Způsobit: vyvolat či vyprodukovat něco, co původně neexistovalo nebo nebylo přítomno.
vyhladit z paměti <co>
Vymazat z paměti, zapomenout.
napodobovat <koho>
Napodobovat znamená kopírovat pohyby nebo činy druhé osoby.
propouštět <koho>
Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co nechtěl, pomocí argumentů a vyjednávání.
apelovat <na koho>
Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.
uchvátit <koho čím>
Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.