Vzbudit - synonyma

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

probrat

Probrat znamená pečlivě prozkoumat, prodiskutovat nebo projednat nějakou problematiku.

vzkřísit

Vzkřísit znamená obnovit život, oživit nebo oprášit něco, co bylo předtím zapomenuto nebo zemřelo.

způsobit (rozruch)

Vyvolat ohlas, bouři, vášně nebo emoce.

vyvolat

Vyvolat znamená vyprovokovat nebo vyvolávat pocity, myšlenky, chování nebo reakce.

podnítit

Podnítit znamená vyvolat, navodit nebo urychlit aktivitu nebo vývoj.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

vyrušit

Narušit soukromí nebo nerušený průběh něčeho; přerušit nebo přerušovat.

zrodit

Zrodit se rozumí porod, tedy příchod dítěte na tento svět.

vyvolat <co>

Vyvolat: způsobit, vyprovokovat, vyvolávat.

způsobit

Vyvolat nebo způsobit něco; příčina nebo důvod pro něco; učinit něco, co vyvolá určité výsledky.

napsat <co>

Napsat: vytvořit slova nebo věty pomocí psaní.

vyplodit

Vyplodit znamená dosáhnout požadovaného cíle, vyprodukovat něco, co má smysl, vytvořit či objevit něco užitečného.

opít <koho>

Opít se či opít někoho znamená vypít takové množství alkoholu, aby dotyčný upadl do stavu opilosti.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.

popíchnout <koho>

Popíchnout znamená vyburcovat, podnítit, motivovat k něčemu.

obdařit <koho čím>

Obdařit znamená darovat někomu něco.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

zatknout <koho>

Zatknout znamená vzít do vazby a odevzdat ho k vyšetřování a trestnímu stíhání.

zamračit se <na koho>

Zamračit se znamená ukázat na někoho soucit nebo naštvání tváří nebo pohledem.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

parodovat <koho>

Parodovat znamená vytvářet vtipné, satira nebo humorné imitace něčího či něčeho.

očišťovat <koho>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat nečistoty nebo znečištění z něčí nebo něčího pověsti.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

ztýrat <koho>

Ztýrat znamená fyzicky či psychicky týrat kohokoli nebo něčí vlastnictví.

přimluvit se <za koho>

Přimluvit se: projevit podporu (zastání) někomu v určitém problému.

testovat <koho n. co>

Testovat je provádění série procesů, které slouží k ověření funkčnosti, správnosti a kvality produktu, procesu nebo služby.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

blahoslavit <koho>

Blahoslavit znamená oslavovat či chválit někoho.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

podnítit (k tvorbě)

Stimulovat, podporovat nebo vybízet k činnosti.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

obrat^5 <koho o co>

Obrat je změna ve směru nebo výsledku činnosti. Může být vyžadován k dosažení cíle, nebo k získání výhody.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

probudit (zájem)

Vzbudit zájem, udržet pozornost a způsobit změnu myšlení nebo činů.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.