Vzbudit - synonyma

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

probrat

Probrat znamená pečlivě prozkoumat, prodiskutovat nebo projednat nějakou problematiku.

vzkřísit

Vzkřísit znamená obnovit život, oživit nebo oprášit něco, co bylo předtím zapomenuto nebo zemřelo.

způsobit (rozruch)

Vyvolat ohlas, bouři, vášně nebo emoce.

vyvolat

Vyvolat znamená vyprovokovat nebo vyvolávat pocity, myšlenky, chování nebo reakce.

podnítit

Podnítit znamená vyvolat, navodit nebo urychlit aktivitu nebo vývoj.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

vyrušit

Narušit soukromí nebo nerušený průběh něčeho; přerušit nebo přerušovat.

zrodit

Zrodit se rozumí porod, tedy příchod dítěte na tento svět.

vyvolat <co>

Vyvolat: způsobit, vyprovokovat, vyvolávat.

způsobit

Vyvolat nebo způsobit něco; příčina nebo důvod pro něco; učinit něco, co vyvolá určité výsledky.

napsat <co>

Napsat: vytvořit slova nebo věty pomocí psaní.

vyplodit

Vyplodit znamená dosáhnout požadovaného cíle, vyprodukovat něco, co má smysl, vytvořit či objevit něco užitečného.

probudit

Probudit se znamená přerušit spánek a získat zpět svou bdělost.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

oživovat <koho n. co>

Oživovat = obnovovat/probouzet život, energii nebo aktivitu.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.

způsobit újmu

Způsobit jinému újmu, poškodit jeho zdraví, majetek nebo dobré jméno.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

odvracet se <od koho>

Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

uplatit <koho>

Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

rozruch

Rozruch je velká, nadšená, často chaotická aktivita nebo pozornost.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

okouzlit <koho>

Okouzlit: příjemně působit na koho, získat jeho sympatie.