Facebook

Rozčilit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu rozčilit.

Význam: Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

rozhořčit

Rozhořčit se znamená být velmi naštvaný nebo podrážděný kvůli něčemu.

pobouřit

Vyvolat rozruch nebo odpor; vzbudit pohoršení či odpor.

vzrušit

Vzbudit zájem či touhu; vzbudit v někom zájem, napětí, zvědavost nebo silnou emoci.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená projevit velké zlosti, hněvu nebo rozčílení.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit napětí, obavy a starosti a navodit klid a pohodu.

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

Podobná synonyma

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit k němu podporu, bránit jeho zájmy a stát se jeho obhájcem.

zacvičit <koho>

Zacvičit je provést cvičení s někým, aby byl schopen provádět fyzickou aktivitu.

likvidovat <koho>

Likvidovat znamená bez milosti zničit, zrušit, zlikvidovat.

vydráždit <koho>

Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená obléknout člověka do ozdobného oblečení pro slavnostní příležitost.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená potkat ho nečekaně.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

přejímat <od koho> výsledky

Přejímat znamená přijmout výsledky v daném čase od určité osoby nebo instituce.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

poděsit <koho>

Poděsit znamená vyvolat strach, úzkost nebo hrůzu.

očišťovat <koho n. co>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat škodlivý nebo nežádoucí obsah z koho/čeho.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

starat se <o koho>

Starat se o koho znamená pečovat o někoho, dbát na jeho potřeby a zajišťovat mu dobré životní podmínky.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

nabádat <koho k čemu>

Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

oživit <koho n

Znovu probudit k životu, obnovit činnost, oživit.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

zaměstnávat <koho>

Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

poslat <koho kam>

Poslat: odeslat někoho nebo něco na určené místo.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.