Navodit - synonyma

vyvolat

Vyvolat znamená vzbudit, způsobit, vyvolávat emoce, reakce nebo debatu.

vzbudit

Vzbudit znamená probudit, vyvolat nebo vyprovokovat nějakou reakci.

způsobit

Způsobit znamená vyvolat nebo zařídit, aby něco nastalo nebo se stalo.

pobídnout

Pobídnout znamená vzbudit zájem, motivovat někoho k něčemu nebo jej k tomu povzbudit.

popřivádět

Předvádět, vysvětlovat, ukazovat nebo přibližovat; představovat, prezentovat, odhalovat, předložit.

ohlásit <co>

Ohlásit: oznámit něco veřejně, aby ostatní byli informováni.

vyhlásit (veřejně)

Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.

prohlásit

Prohlásit znamená vyjádřit něco jasně a zřetelně, nebo to oznámit jiným.

provolat

Provolat je vyřčení silného prohlášení nebo konstatování.

vyzvat <koho> (k odpovědi)

Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.

způsobit <co>

Způsobit: vyvolat, způsobit, přivodit, zapříčinit.

podnítit

Podnítit znamená vzbudit zájem, pozitivní emoce nebo chuť k jednání.

přivolat (ducha)

Vyvolat ducha, aby se objevil před osobou nebo skupinou lidí.

vybavit si <co>

Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.

oživit (v paměti)

Obnovit paměť, vybavit si věci, které byly zapomenuty.

indukovat <co>

Inkluzívní význam: způsobit, že něco existuje nebo se vyskytuje.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

ochlazovat <koho n. co>

Ochlazovat znamená snižovat teplotu něčeho nebo někoho.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé informace o někom, které jeho pověst poškozují.

zaškrtit <koho>

Zaškrtit znamená potvrdit nebo schválit něčí přítomnost, příspěvek nebo účast.

utišit <koho>

Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

pohřbít <koho n. co>

Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

potěšit <koho>

Potěšit = uspokojit, udělat radost, přinést pocit štěstí; uspokojit touhu, snažit se uspokojit potřeby.

zabít <koho>

Zabít: ukončit život člověka nebo jiného živého tvora násilím.

vyplatit <koho>

Uhradit částku, kterou je komu náleženo, a to v hotovosti nebo jiným způsobem.

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

předčit <koho>

Předčit znamená dosáhnout lepších výsledků než někdo jiný.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

napodobovat <koho>

Imitovat; dělat to samé jako někdo jiný, pozorovat a kopírovat jeho postupy.

kousnout <koho>

Kousnout znamená úmyslně ohnout čelisti a nehty na rtech, aby se způsobil bolestivý zranění.

štvát <koho>

Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

umístit (veřejně)

Umístit znamená dát něco na určité místo nebo ho přesunout do jiného místa.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, ošidit, zmanipulovat, často za účelem získání prospěchu.

pátrat (v paměti)

Hledat údaje, informace nebo věci v minulosti.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.