Výjimečný - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu výjimečný.
Význam: Výjimečný je označení pro něco mimořádného, neobvyklého, jedinečného.
pravidelný
Pravidelný se vztahuje k něčemu, co se dělá ve stejný čas nebo ve stejném pořadí.
obvyklý
Obvyklý se vztahuje k něčemu, co je běžné, předvídatelné nebo pravidelné.
průměrný
Průměrný je střední hodnota úrovně nebo množství, která se očekává nebo je běžná.
běžný
Běžný se týká věcí, které jsou obvyklé, běžně používané nebo se dějí ve stejných intervalech.
standardní
Standardní je něco, co je obecně přijímané jako normální, běžné nebo obvyklé. Je to něco, co je považováno za vyhovující základním požadavkům.
abnormální
Abnormální znamená mimořádné, nezvyklé nebo odchylné od běžného, obvyklého nebo očekávaného.
základní (míra)
Základní míra je nejmenší množství, které je nutné pro určitou činnost. Je to základ pro všechny další míry.
vzorný
Vzorný je to, co se chová, jedná nebo vystupuje správně, poctivě a soustředěně, čímž podněcuje k lepšímu chování.
přesný
Přesný znamená přísně přesný, správný, neomylný, bezchybný, dokonale přesný, bezchybný, bezchybný a důsledný.
normalizovaný
Normalizovaný je proces přizpůsobení dat nebo informací konkrétním standardům.
normálný
Normální je obvyklé nebo standardní, běžné, typické nebo obecně přijímané.
kolmý
Kolmý je tvar, který vytváří úhlopříčku (nebo čáru) proti horizontální rovině.
zvláštní
Neobvyklý, neobvyklý, odlišný; nezvyklý, neobvyklý, ojedinělý.
neobvyklý
Neobvyklý: nenormální, mimořádný, výjimečný, odlišný od ostatních.
neobyčejný
Neobyčejný znamená mimořádný, nadstandardní, výjimečný nebo nenormální.
nevšední
Nevšední: neobvyklý, nezvyklý, netradiční, odlišný, vybočující.
exkluzívní
Exkluzívní znamená výjimečné, omezené nebo drahé a má tendenci vyvolat pozitivní pocit.
výlučný
Výlučný znamená jediný, nevyhnutelný, neprůstřelný nebo absolutní.
ojedinělý
Jedinečný, výjimečný, zřídka se vyskytující; neobvyklý, výjimečný, výjimečný.
Podobná synonyma
pravidelný (krok)
Pravidelný krok je jednotlivý krok, který je proveden v pevně stanovených intervalech.
délková míra
Délková míra je fyzikální jednotka, která se používá k měření délek, vzdáleností a velikostí.
základní (číslovka)
Základní: základní se odkazuje na nezbytné, základní, nezbytné nebo důležité informace, informace nebo věci.
míra
Míra je pojem používaný k označení stupně či úrovně nebo rozsahu něčeho, jako je například intenzita, množství nebo hloubka.
základní
Základní je nezbytný, základní je základ; označuje to, co je základním stavebním kamenem pro nějaký proces, systém nebo vědu.
základní myšlenka
Základní myšlenka je základní myšlenkový koncept, který je podstatou nebo východiskem něčeho.
ojedinělý (hláska)
Ojedinělý je unikátní, jedinečný, výjimečný; neobvyklý, nesourodý.
mnohostěn (pravidelný)
Mnohostěn je geometrická figura s minimálně čtyřmi hrany. Každá hrana je spojena s alespoň dvěma dalšími hranami a každý vnitřní úhel je stejný.
příjem (pravidelný)
Příjem je periodický přísun finančních prostředků nebo jiných hodnot.
kvadratický (míra)
Kvadratická míra je matematický pojem označující druhou mocninu. Slouží k popsání vztahů mezi veličinami.
běžný účet
Běžný účet je bankovní účet, který slouží k běžným platebním transakcím a jehož účelem je ukládat peníze a provádět platby.
neobvyklý (zážitek)
Neobvyklý zážitek je takový, který je netradiční, nevšední a nečekaný.
pojem (základní)
Pojem je slovo nebo fráze, které označuje konkrétní věc, koncept, proces nebo kombinaci všech těchto věcí.
příručka (základní)
Příručka je kniha nebo dokument, který poskytuje informace a pokyny pro řešení některých úkolů.
úroková míra
Úroková míra je procentní sazba, která se používá pro výpočet úroků z půjček, úvěrů nebo investic.
základní (kámen)
Základní kámen je nejdůležitější komponent stavby; je to základ na kterém je vše postaveno, tedy nejspodnější část, na které je celá budova založena.
základní teze
Základní teze je hlavní myšlenka či tvrzení, které slouží jako východisko pro další úvahy nebo zkoumání.
základní část
Základní část je nezbytnou součástí nějakého funkčního celku, jehož účel je základem pro vytváření dalších částí.