Vyhazovat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu vyhazovat.
Význam: Vyhazovat znamená propustit někoho z práce bez možnosti návratu.
přenášet
Přenášet znamená převádět informace nebo věci z jednoho místa na druhé.
přemisťovat
Přemisťovat znamená přesouvat něco z jednoho místa na druhé.
přinášet
Přinášet znamená poskytovat, dodávat nebo představovat něco.
vynášet
Vynášet znamená vystavovat, vyhlašovat, udílet nebo odhalovat.
poskytovat
Poskytovat znamená poskytnout nebo předat něco někomu jinému.
dávat (výnos)
Dávat (výnos) znamená poskytnout nebo předat něco jako dar nebo odměnu.
snášet (vejce)
Snášení vejce: výraz používaný pro proces, při kterém ptáci vytvoří a opustí vejce uložené v hnízdě.
být původcem <čeho>
Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.
být ručitelem
Ručitel je osoba, která se zavazuje zaplatit dluh jiné osoby, pokud ta není schopna jej uhradit.
dostřelit (puška)
Dostřelit znamená dosáhnout cíle střelou z pušky.
donést
Přinést, doručit, přivézt, dopravit, přemístit.
vynášet (kartu)
Vynášet kartu znamená vytáhnout ji z balíčku, aby mohla být použita ve hře.
být opatřen (jménem)
Být opatřen znamená být označen nebo identifikován s určitým jménem nebo informacemi.
házet <co> ven
Házet ven: odstranit nebo odejít rychle a násilně.
odklízet sníh
Odklízet sníh znamená ručně odstraňovat sníh z chodníků a silnic nebo jiných ploch pomocí lopaty.
odhazovat
Odhazovat znamená odepřít, odmítnout, zavrhnout, ignorovat nebo vyhození něčeho.
propouštět <koho>
Propouštět znamená propustit zaměstnance z práce.
utrácet (rozmařile)
Utrácet znamená vynakládat peníze na věci, které nejsou zcela nezbytné a často bezhlavě.
nešetřit penězi
Nešetřit penězi znamená používat je, aniž bychom se obávali o zbytečné vynaložení.
Podobná synonyma
účastnit se <čeho>
Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.
týt <z čeho>
Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.
porazit <koho> (autem)
Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.
uhnat <koho>
Uhnat znamená nutit někoho k rychlému a intenzivnímu pohybu, obvykle k cíli, aby splnil úkol nebo stihl něco dokončit.
míchat se <do čeho>
Míchat se: do čehokoliv, aby se zapojilo do činnosti nebo se změnila situace.
odstěhovat <koho kam>
Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.
vyprostit <z čeho>
Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.
ovládat <koho>
Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.
utěšovat <koho>
Utěšovat
živit <koho>
Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.
zabít <koho>
Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.
pečovat <o koho>
Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát na jeho potřeby a potěšit jej.
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
ukolébávat <koho>
Ukolébávat
zasahovat <do čeho>
Intervenovat; jednat proti něčemu, případně zasahovat do něčeho.
dostávat <z koho> (přiznání)
Dostávat
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.
zahřívat <koho n. co>
Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.
vyluhovat <co z čeho>
Vyluhování je proces, který se používá k extrahování látek z jedné směsi do druhé pomocí rozpouštědla.
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
zastoupit <koho>
Zastoupit
domáhat se <čeho>
Domáhat se: usilovat o to, aby někdo uznal něčí právo nebo nárok; uplatňovat něčí právo.
přestřelovat (puška)
Střílet po cíli rychleji, než je běžné, pomocí opakovaného střelby.
útočit <na koho n. co>
Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.
utvrdit <koho v čem>
Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.
odsoudit <koho>
Odsoudit