Vládnout - synonyma

kralovat

Vládnout, být představitelem autority.

dominovat

Dominovat je mít nad něčím převahu, větší sílu nebo vliv.

převládat <co kde>

Převládat znamená mít většinu, být nejvíce zastoupeným.

existovat

Existovat znamená být skutečný, být reálný a být přítomen. Znamená to být v existenci.

být

Být je existovat jako něco nebo někdo, být je vším, co jste, a vším, co chcete být.

trvat

Udržovat určité postavení, stav nebo činnost; pokračovat v něčem; vytrvat.

převládat

Převládat - převyšovat, převažovat, být silnějším než jiní.

tyčit se (hrad)

Tyčit se znamená stavět hrad, který je postaven z kamenných a cihlových zdí.

vypínat se

Vypínat se znamená ukončit činnost nebo provoz, případně vypnout počítač nebo jiné technické zařízení.

vévodit

Vévodit znamená převzít vedení, vládnout nebo vykonávat vůdcovskou roli.

panovat

Panovat znamená vládnout, mít nad něčím autoritu a být vedoucí osobou.

ovládat

Ovládat znamená vytvářet, řídit, využívat nebo řídit něco, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

řídit

Řídit znamená vládnout, vést, kontrolovat a organizovat.

disponovat <čím>

Mít k dispozici, mít možnost využít, mít právo na něco.

mít v držení <co>

Mít v držení: mít něco ve své moci nebo kontrole; vlastnit.

vévodit <čemu>

Vévodit znamená být vedoucí, vést nebo vládnout nad něčím.

hýbat <čím>

Hýbat se znamená pohybovat se, přesouvat nebo střídat činnosti.

pohybovat

Pohybovat se znamená vykonávat pohyb, přemisťovat se, hýbat se, cvičit nebo provádět jinou aktivitu.

poddat se <čemu>

Poddat se znamená odevzdat se vlivu čehosi nebo někomu a podřídit se jeho vůli.

postavit se <proti čemu>

Bránit se/se postavit proti něčemu; odporovat čemukoliv.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

naučit se <čemu>

Získat schopnost a dovednost zvládnout nějakou činnost či dovednost.

sklon <k čemu>

Sklon je postoj nebo tendence k něčemu; je to záměrná přitažlivost k něčemu nebo odmítnutí něčeho jiného.

tyčit se

Tyčit se znamená stát v pozoru, často s rukama spojenýma za zády. Nejčastěji se používá v armádě a policii.

protivit se <komu n. čemu>

Bránit se, odporovat, postavit se proti něčemu/někomu.

pohybovat <čím>

Pohybovat se znamená hýbat, pohybovat konkrétním předmětem či osobou. Např. "Pohybuj se!", "Pohybuj tím židlem".

přizpůsobený <čemu>

Přizpůsobený: upravený pro určitou situaci, aby odpovídal potřebám nebo okolnostem.

rozumět <čemu>

Chápat, pochopit, vnímat (co je řečeno nebo napsáno).

ovládat se

Mít nad něčím plnou kontrolu, být schopen vždy činit určité kroky a mít přehled o situaci.

uvykat <čemu>

Uvykat: postupně si zvykat na něco, přizpůsobit se něčemu, adaptovat se; stát se obvyklým, běžným.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

přizpůsobovat se <čemu>

Přizpůsobovat se: činit kroky, aby se něco změnilo nebo bylo v souladu s okolnostmi.

vztahovat se <k čemu>

Vztahovat se znamená vzájemně se ovlivňovat nebo být spojeným s něčím jiným. Znamená to, že existuje nějaký druh vazby mezi dvěma nebo více objekty.

dodat <co k čemu>

Přinést, dodávat, přidat co je třeba; splnit požadavek.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout: nevzít v úvahu, nezohlednit.

dostát <čemu>

Splnit povinnost, zodpovídat za něco, dodržovat předem stanovené podmínky.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se znamená uniknout nebo se vyvarovat něčeho.

řídit (orchestr)

Řídit orchester je proces koordinace hudebních nástrojů, aby se dosáhlo souladu a sjednocení jejich zvuků.

porozumět <čemu>

Porozumět čemu znamená pochopit myšlenku, smysl nebo význam toho, co se říká nebo co se děje.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

uvyknout <čemu>

Uvyknout se znamená naučit se, jak se zachovat, nebo jak fungovat v určité situaci.

zabránit <čemu>

Zabránit: učinit tak, aby se něco nemohlo stát nebo se nestalo.

uniknout <čemu>

Uniknout <čemu> znamená uprchnout nebo se vyhnout situaci nebo útoku.

odpovídat <čemu>

Odpovídat znamená dávat reakci na něco, co předtím bylo řečeno nebo se stalo.