Facebook

Věc - synonyma

Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu věc.

Význam: Věc je fyzická nebo abstraktní existující věc, která je popsána jako jakákoli část skutečnosti nebo fenoménu.

případ

Případ je situace nebo událost, kterou je nutné vyřešit nebo se jí vyhnout.

spor

Spor je soupeření dvou nebo více stran o nějakou věc, například o právo, čest nebo majetek.

právní důvod

Právní důvod je zákonem stanovená podmínka, která musí být splněna pro vyvolání právního účinku.

předmět

Předmět je věc, osoba nebo myšlenka, o které se mluví nebo je třeba se jí zabývat.

objekt

Objekt je věc, místo nebo činnost, která má určitou hodnotu, vlastnost nebo význam.

skutečnost

Skutečnost je realita, kterou lze vnímat prostřednictvím vjemů a poznatků.

fakt

Fakt je skutečnost, která je pravdivá nebo tvrzení, které je obecně přijímáno jako pravdivé.

událost

Událost je cokoli, co se stane, co je pozorovatelné a má vliv na něčí život nebo okolí.

záležitost

Záležitost je událost, problém nebo situace, o které je třeba se zabývat, řešit nebo uzavřít.

okolnost

Okolnosti jsou okolní faktory, které ovlivňují situaci nebo činy. Jsou to situace a podmínky, které jsou mimo naši kontrolu.

problém

Problém je situace, která vyžaduje řešení nebo vyřešení.

otázka

Význam slova otázka: výrazné žádost o informaci, která vyžaduje odpověď.

činnost

Činnost je část člověkova života nebo činnosti, obvykle spojená s úsilím, časem a úsilím.

práce

Práce je úkon nebo činnost uskutečňovaná k dosažení určitého cíle nebo výsledku.

dílo

Dílo je výsledek činnosti nebo uměleckého výtvoru, který má svou hodnotu a smysl.

úkol

Úkol je úloha nebo práce, kterou je třeba vykonat; je to cíl nebo záměr, který se má splnit.

povinnost

Povinnost je povinností, která člověku ukládá povinnost plnit nějakou úlohu nebo vyhovět nějakému požadavku.

Podobná synonyma

volno (z práce)

Volno je doba, ve které člověk nemusí pracovat a může si užít volného času.

povinnost (obtížná)

Povinnost je nutnost plnit buď úkoly nebo příkazy, které nám byly dané, a které je nutné splnit.

důvod (falešný)

Falešný důvod je vymyšlený argument, který má přesvědčit druhé o něčem, čemu ve skutečnosti nevěříte.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

událost (smutná)

Událost je nečekaná situace, která je obvykle nepříjemná nebo smutná.

pustit se (do práce)

Začít se věnovat něčemu, dát do toho úsilí a svoji energii.

svěřit (úkol)

Předat někomu odpovědnost za plnění úkolu nebo za vyřízení činnosti.

důvod

Důvod je událost nebo okolnost, která vysvětluje proč se něco stalo nebo proč něco existuje.

uvedení v činnost

Uvedení v činnost znamená spuštění nebo aktivaci něčeho. Je to proces aktivace nebo zahájení procesu.

neúplné dílo

Neúplné dílo je dílo, které není úplné, neboť se jedná o dílo, jehož autor ho nedokončil, či je v nedostatečném stavu.

sporná otázka

Otázka, která vyvolává rozdílné názory nebo je předmětem diskuze.

způsoby práce

Způsoby práce jsou metody a postupy, které se používají k dosažení požadovaných cílů a výsledků.

vyjevit (skutečnost)

Ukázat, vyjevit, odhalit, prozradit, naznačit.

těžká práce

Těžká práce je namáhavý úkol, který vyžaduje vysokou úroveň soustředění, vytrvalosti a odhodlanosti.

úkolová práce

Úkolová práce je druh práce, která požaduje plnění konkrétních úkolů a cílů.

uskutečnit (úkol)

Realizovat, uskutečnit; splnit, provést, provádět, dopracovat, uskutečnit zadanou úlohu.

nastávat (spor)

Nastávat znamená nastupovat, začínat nebo dostávat se do stavu, situace nebo okolností.

mít spor <s kým>

Mít spor je hádka nebo konflikt mezi dvěma lidmi nebo skupinami.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

dokonat (dílo)

Dokonat znamená dovést něco do konce, dokončit, dovršit či splnit.

chodit do práce

Chodit do práce znamená docházet na určené místo v určitou dobu, aby člověk vykonával svou práci.

vyrušit (z práce)

Narušit práci, konverzaci, činnost přítomných lidí nečekaným vstupem nebo událostí.

rozhodovat (spor)

Rozhodovat znamená vyřešit spor pomocí učinění rozhodnutí.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.