Ustrojit - synonyma

obléknout

Obléknout se znamená obléci se do oblečení a zkompletovat oblečení botami, opasky a dalšími doplňky.

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.

dát na sebe

Nosit oblečení, obvykle v rámci specifického stylu/módy.

odít

Odít znamená obléci se, obléknout se.

svléci

Svléci znamená odstranit oblečení nebo pokrývku.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

obléci

Obléci se znamená převléknout se do oděvu, obout se a doplnit o doplňky.

přistrojit

Přistrojit se znamená obléct se do vhodného oblečení pro danou událost, situaci nebo okolnost.

upravit <co>

Změnit nebo vylepšit tak, aby vyhovovalo určitým požadavkům.

ozdobit

Dekorovat, přidat dekoraci nebo ozdoby, aby se věc stala vizuálně přitažlivou.

připravit (svatbu)

Organizovat a zajistit veškerou logistiku a průběh svatby, aby byla připravena pro účastníky.

přichystat

Připravit, předem se připravit, přichystat věci a materiály nutné k provedení nějakého úkonu.

zorganizovat <co>

Zorganizovat: uspořádat, sestavit, uspořádat, sestavit do pořádku.

uspořádat

Uspořádat znamená sestavit, pořádek, seřadit, zorganizovat, sladit, upravit.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

uštvat <koho>

Uštvat znamená obviňovat či urážet osobu, zejména verbálním napadením.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

ničit <koho>

Ničit znamená likvidovat nebo poškozovat fyzickou nebo duševní podstatu druhého člověka.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

nařizovat <co komu>

Nařizovat je rozkazovat ostatním, aby udělali něco konkrétního.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená naznačit, že se něco děje, nebo očekávat, že se něco stane. To se často děje nevyřčenou formou.

svitnout <komu>

Svitnout znamená vyvolat v někom naději, náhlou myšlenku nebo nadšení.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená vyzývat někoho něco udělat, například změnit postoj nebo vykonat nějakou činnost.

přimluvit se <za koho>

Přimluvit se: projevit podporu (zastání) někomu v určitém problému.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

odpovědět <komu> rázně

Jednoznačně a důrazně odpovědět na dotaz konkrétní osoby.

<co komu> (neprávem)

"Co komu" je úsloví, které se vztahuje k právu každého člověka na svobodu, spravedlnost a přímou účast ve věcech veřejných. Znamená to, že každý má právo mít vliv na rozhodnutí, která se týkají jeho života.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco nebo naléhat na někoho, aby učinil určitou činnost.

obléci <koho>

Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

uplatit <koho>

Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.

vyjídat <koho n. co>

Vyjídat znamená intenzivně se ptát, vyptávat se, dotazovat se.

zbývat <co komu>

Zbývat: zůstávat, přetrvávat, zůstat nedotčený, být k mání.

vynadat <komu>

Vynadat někomu je důrazně ho upozornit na jeho nevhodné chování, často za účelem změnit jeho chování.

vlepit <komu> (pohlavek)

Vlepit (komu) znamená dát mu pohlavek nebo ránu.

uznávat <komu> (zkoušku)

Uznávat zkoušku znamená potvrdit jeho schopnosti a dovednosti a přiznat mu odpovídající způsob ocenění pro úspěšné dokončení.