Ustat (v činnosti) - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu ustat (v činnosti).
Význam: Ustat znamená přestat činnost, ukončit činnost, zastavit se.
dostat se <kam> (pěšky)
Dostat se pěšky znamená dojít na cílové místo bez použití dopravních prostředků.
dorazit <kam>
Dorazit
zajít <kam>
Zajít
trefit <kam>
Trefit
dostihnout (chůzí)
Dostihnout chůzí znamená dosáhnout určitého cíle během určitého časového úseku.
přinést <co>
Přinést: donést, přivést, doručit nebo předat.
vypravit se <pro co>
Vypravit se znamená odjet někam, aby člověk získal něco, co potřebuje (např. materiál, informace).
být dopraven
Byt dopraven znamená dopravit se z bodu A do bodu B, tedy dosáhnout cíle cesty.
být dodán (dopis)
Být dodán znamená, že dopis byl odeslán adresátovi.
dospět (k závěru)
Dospět je proces, při kterém se dosáhne závěru nebo výsledku.
spotřebovat se (benzin)
Spotřebovat se znamená vyčerpat palivo, např. benzin, do úplného vyprázdnění.
vyčerpat se
Vyčerpat se znamená být úplně vyčerpaný fyzicky, emočně nebo psychicky.
zastavit se (hodiny)
Zastavit se znamená přestat pohybovat, zastavit činnost nebo čas. V případě hodin znamená zastavit jejich pohyb a zastavit tak čas.
nastat <co>
Nastat: objevit se, přijít, začít trvat.
přijít <co>
Přijít: dostavit se, objevit se, dojít do cíle nebo do určitého bodu.
dosáhnout (klidu)
Dosáhnout klidu znamená dosáhnout duševní a fyzické pohody a uvolnění napětí.
nabýt <čeho>
Získat, stát se vlastníkem čehosi.
dostat se <komu čeho>
Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.
Podobná synonyma
vynadat <komu>
Vynadat je příkazem nebo slovním útokem projevit nelibost a neúctu.
vzdávat hold <komu>
Vzdávat hold
být nevěrný <komu>
Neukázněné jednání v rámci partnerského vztahu, kdy jedna strana zahýbá se svými city k jiné osobě.
zastavit
Zastavit znamená ukončit nebo přerušit činnost, pohyb nebo tok.
dotknout se <čeho>
Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.
nabýt práva (držením)
Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.
oznamovat <co komu>
Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.
neznalý <čeho>
Neznalý = nedostatečně informovaný, neinformovaný o něčem; neznalost.
nabýt povahy
Nabýt povahy znamená přijmout závaznost nebo právní účinky, které jsou vázány na danou situaci nebo dohodu.
vymlouvat <co komu>
Odmítat něčemu vyhovět nebo plnit nějaký úkol ze záminky, které nesouvisejí s skutečným důvodem.
dospět
Dospět znamená dosáhnout plnoletosti a dospívat k zralosti.
přijít <s čím>
Přijít: dojít někam, dorazit; příchod, nástup do něčeho, připojit se; získat, dostat se k něčemu.
hníst <komu> (svaly)
Hníst znamená pohybovat svaly, aby se uvolnily a uvolnily napětí.
dát zabrat <komu>
Dát zabrat
dostat hlad
Dostat hlad znamená mít silnou potřebu jídla, kvůli fyziologickému pocitu hladu, který vyvolává chuť k jídlu.
dopisovat <komu>
Psát dopisy někomu; sdělovat mu své myšlenky či pocity prostřednictvím písemného tisku.
naskočit <do čeho>
Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.
vyškrábat <komu> (oči)
Vyškrábat oči někomu (nebo něčemu) znamená vyvolat bolest nebo nepříjemné pocity.
namluvit <co komu>
Namluvit
obviňovat <koho z čeho>
Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.
nalhávat <co komu>
Nalhávat je lhaní, kdy člověk komu něco tvrdí, i když to je nepravda, aby získal jeho prospěch nebo aby oklamal.
nevšímat si <čeho>
Ignorovat, nevšímat si čeho/koho.
zaplést se <do čeho>
Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.
urážet <komu> (hlavy)
Urážet
prozradit <co komu>
Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.
přisoudit <co komu>
Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.
dostat <z koho> (peníze)
Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.
ustoupit <od čeho>
Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.
emancipovaný <od čeho>
Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.