úřad - synonyma

soud (jistého stupně)

Soud je státní orgán, který vykonává právo a vyřizuje spory mezi stranami.

stolice

Stolice je nábytek s pevnou sedací plochou, který slouží ke sezení.

kompetentní orgán

Kompetentní orgán je instituce, která má právní pravomoci k řešení určitých oblastí.

rozhodující činitel

Rozhodující činitel je osoba nebo skupina, která má na výsledek situace nebo události významný vliv.

stupeň

Stupeň je stupeň nebo úroveň vyjádřená číselně nebo pomocí stupnice. Označuje míru nebo úroveň něčeho.

úroveň

Úroveň je jednotka měření, která se používá k určení závažnosti, úrovně kvality, významu nebo výše.

výskyt (prvku)

Výskyt je místo nebo oblast, kde se nachází určitý prvek, organismus nebo jev.

orgán

Orgán je struktura v těle, která provádí specifickou funkci, například trávení, dýchání nebo reprodukce.

instituce

Instituce je organizace, která má pevný hierarchický rámec a je určena k provádění specifických úkolů.

hodnost

Hodnost je postavení, které určuje pozici a úroveň člověka v hierarchii. Označuje autoritu, pravomoci a úctu.

funkce

Funkce je matematický vztah mezi dvěma proměnlivými, např. přiřazení vstupů výstupům.

postavení

Postavení je pozice, ve které se nachází něco nebo někdo, zahrnující pozici, hodnost, funkci a moc.

služba

Služba je činnost nebo práce, kterou poskytuje jedna osoba nebo organizace druhé osobě nebo organizaci.

povinnost

Povinnost je předpokládaný závazek nebo opatření, které musí být splněny.

úředník

Úředník je člověk zodpovědný za vykonávání úředních činností v zájmu veřejné správy.

úřednictvo

Úřednictvo je obecný název pro osoby pracující v úřadech a orgánech státní správy. Provádí vykonávání úředních úkonů.

budova

Stavební objekt, který slouží k obydlení nebo pracovním účelům.

úřadovna

Úřadovna je místo, kde se vykonávají úřední činnosti a poskytují úřední služby.

kancelář

Kancelář je místnost či budova určená pro pracovní účely, kde se provádějí administrativní činnosti nebo podnikání.

přední činitel

Přední činitel je vůdčí osoba ve vládní nebo obecní organizaci.

kompetentní

Kompetentní je někdo, kdo je schopen provádět práci správně a efektivně, má potřebné dovednosti a znalosti.

činitel (vládnoucí)

Činitel je někdo, kdo vykonává vládu nebo má úřední moc. Může to být politik, vůdce nebo člen vládního orgánu.

soud

Soud je proces, ve kterém se rozhoduje o vině nebo nevině osoby v konkrétním případě za účelem provedení spravedlivého rozsudku.

orgán (vládní)

Orgán je veřejná instituce, která je jmenována vládou nebo státem a má za úkol vykonávat určité úkoly, vyřizovat záležitosti a dbát na dodržování zákonů.

uvolnit (z funkce)

Uvolnit znamená odvolat někoho z funkce, či se vzdát funkce.

instituce (u soudu)

Instituce je organizace, která má konkrétní postavení a povinnosti ve společnosti. U soudu je to orgán, který je zodpovědný za dodržování práva a vymáhání spravedlnosti.

postavení (těla)

Postavení (těla) je poloha těla ve vztahu k okolnímu prostředí.

bezvýznamný (úředník)

Bezvýznamný úředník je někdo, kdo nemá významnou roli, nevykonává žádnou důležitou práci a jeho přítomnost nemá žádný vliv.

ohrozit čí postavení

Postavit někoho do ohrožení jeho postavení, znamená způsobit mu riziko, že přijde o vliv nebo výhody, které měl.

zlepšovat (své postavení)

Zlepšovat znamená vylepšovat svůj stav, postavení, umění nebo výkon.

zprostit (funkce)

Zbavit člověka něčeho, osvobodit ho od něčeho.

povinnost (obtížná)

Povinnost je nucený úkol, který musí být splněn, i když se člověk cítí obtížně.

zbavit (postavení)

Zbavit: odvolat, odejmout, odepřít někomu nebo něčemu postavení, úřad, právo, titul nebo jinou výsadu.

uvolnění (z funkce)

Uvolnění z funkce je proces, při kterém je osoba odvolána z pozice, kterou zastávala.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.

vládní orgán

Vládní orgán je orgán státní moci, který vykonává vládní funkci nebo je odpovědný za vládní politiku.

činitel

Činitel je číslo, které se používá k dělení jiných čísel nebo výrazů.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

výskyt

Výskyt je pojem, který se používá pro označení existence nebo výskytu něčeho ve vymezeném prostoru nebo čase.

první stupeň

První stupeň je nejnižší úroveň v systému vzdělávání, která se obvykle týká základního vzdělávání.

odcházet (z funkce)

Odcházet znamená odejít z nějaké funkce, odstoupit od ní nebo ji opustit.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

vůdčí postavení

Vůdčí postavení je pozice, kdy je někdo vnímán jako vůdce, který je schopen vést druhé, usměrňovat je a pomáhat jim dosahovat jejich cílů.

ustanovit (do funkce)

Ustanovit znamená jmenovat nebo do funkce jmenovat někoho, aby vykonával nějakou činnost.

odstranit (z funkce)

Odstranit znamená úplně odstranit, zrušit nebo zbavit se něčeho.

uvádět na jednu úroveň (násilně)

Zredukovat různorodost na jednu úroveň násilným způsobem.