Uniknout <čemu> - synonyma

ujet

Ujet znamená uniknout nebo se vyhnout něčemu nebo někomu, obvykle nečekaným nebo nežádoucím způsobem.

sklouznout

Sklouznout znamená plynulé a rychlé pohybování těla po něčem, jako je například země nebo skluzavka.

podklouznout

Projít něčím tak, že se na něm neudržíte, nebo se pohybujete zpomaleně a obtížně.

smeknout se

Smeknout se je vyjádření úcty, klanění se nebo se sklonění, aby se vyjádřila úcta a respekt.

vyklouznout <co komu>

Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, obejít, izolovat se, vyvarovat se.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

předejít <čemu>

Předejít: zabránit; předcházet; zabránit vzniku; předvídat a přijmout opatření k ochraně.

vzít zbraň <komu>

Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

čichat <k čemu>

Čichat znamená přibližovat nos k něčemu, aby bylo možné cítit/zachytit pachy.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: získat moc nebo kontrolu nad čím.

vyhnout se (povinnosti)

Vyhnout se znamená opustit nebo se vyvarovat povinnosti, činnosti nebo situace.

uchylovat se <k čemu>

Uchylovat se znamená unikat, vyhýbat se nebo se vyvarovat něčemu.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, cíle, místa, stavu; dostat se do požadovaného stavu.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se znamená získat informace o něčem, vyšetřit příčinu či okolnosti nečeho.

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

mít se <k čemu>

Mít se znamená být ve zdraví a mít dobrou fyzickou i duševní pohodu.

opatřovat <co komu>

Opatřovat znamená poskytovat co komu potřebuje nebo vyžaduje; dávat něco, co je nezbytné nebo prospěšné.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebrat část nebo celý objem čehokoliv.

bránit <čemu>

Bránit: zabránit něčemu, chránit před něčím, bránit sebe nebo někoho před útokem.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

odpovědět <komu> rázně

Jednoznačně a důrazně odpovědět na dotaz konkrétní osoby.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

přenechat <co komu>

Přenechat: darovat či předat někomu jinému vlastnictví, moc či úkol.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odmítnout nebo se bránit čemu.

upouštět (od čeho)

Odcházet, opouštět, vzdávat se; přestat s něčím/někým spojeným, zanevřít na to.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.