Facebook

Střetnutí - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu střetnutí.

Význam: Střetnutí je dohodnutý kontakt mezi dvěma stranami za účelem vyřešení nějakého problému.

srážka

Srážka je střet dvou nebo více těles, kdy se za určitých okolností dostávají do kontaktu, či dokonce do současného pohybu.

rozpor

Rozpor je střet dvou názorů, nápadů nebo myšlenek, které jsou si protichůdné.

zápletka

Zápletka je událost nebo situace, která iniciuje děj a jeho vyústění.

zauzlení děje

Zauzlení děje je složitý příběh, u kterého se obtížně odhalují souvislosti mezi událostmi.

utkání

Utkání je konfrontace dvou nebo více stran, zpravidla ve sportu nebo jiné aktivitě, která vyžaduje soutěživost a dovednost.

zápas

Zápas je souboj dvou nebo více účastníků, který se nejčastěji odehrává ve sportu, ale může se týkat i jiných činností.

spor

Spor je názorová nebo činnostní konfrontace dvou nebo více stran o nějakém tématu.

rozepře

Rozepře je vášnivá diskuze, kde dva lidé nebo skupiny vyjadřují protichůdné názory a argumenty a hádají se.

konflikt

Konflikt je mezilidské napětí, které vychází z konkurenčních, protikladných nebo neslučitelných zájmů nebo cílů.

Podobná synonyma

poměr (branek v utkání)

Poměr je počet gólů, které jedna strana vstřelí ve srovnání s ostatními během utkání.

vést spor <s kým>

Vést spor je proces hádání se, diskutování a obhajování něčeho, co oba zúčastněné strany považují za správné.

srážka (krvavá)

Srážka je ozbrojený konflikt mezi dvěma nebo více stranami, který může vést až k boji a krvavým obětem.

soudní spor

Soudní spor je proces, ve kterém se dvě strany snaží uspokojit své zájmy před soudem prostřednictvím argumentů a důkazů.

princip (děje)

Princip je základní zásada nebo myšlenka, na které jsou postaveny konkrétní činy nebo rozhodnutí.

prohrát (zápas)

Prohrát znamená nezvítězit, nedosáhnout vítězství ve zápase.

utkání (tradiční)

Utkání je shledávání dvou nebo více stran, které se účastní soutěže, aby porazily ostatní.

mírnit (spor)

Mírnit znamená přirozeně a diplomaticky snižovat intenzitu napětí nebo případného sporu.

zápas (vojenský)

Boj vojsk, které se snaží druhé porazit, aby vyhrály bitvu.

řídit (zápas)

Řídit zápas znamená udělovat pokuty hříšníkům a spravovat hru podle pravidel.

rozuzlení (děje v dramatu)

Rozuzlení je vyvrcholení děje, kdy se objeví odpovědi na otázky, které se v dramatu postupně objevují.

sehrát zápas

Sehrát zápas znamená odehrát hru, konkurovat druhé straně a snažit se zvítězit.

neřešitelný rozpor

Neřešitelný rozpor je situace, ve které se vyskytují protichůdné požadavky, které nemohou být současně splněny.

podnítit (spor)

Podnítit (spor) znamená vyvolat, povzbudit či stimulovat diskusi, konflikt nebo polemiku.

zahájit fotbalový zápas

Zahájit fotbalový zápas znamená vyvolat hlavního rozhodčího a odpískat začátek zápasu.

vleklý spor

Dlouhotrvající spory nebo nesouhlas, který se protáhne na dlouhou dobu.

rozsuzovat (spor)

Rozsuzovat znamená projednávat spor a analyzovat jeho okolnosti, aby bylo dosaženo uspokojivého řešení.

remízový (zápas)

Remízový zápas je zápas ve sportu, kdy oba týmy/hráči skončí se stejným počtem bodů.

antagonistický (rozpor)

Protichůdný, odporující; nesouhlasící; proti sobě stojící.

posunout (zápas)

Přesunout něco, např. zápas, na pozdější datum nebo čas.

rozhodnout (spor)

Rozhodnout znamená vydat definitivní a konečné rozhodnutí o sporu.

zápas (závěrečný)

Zápas je konečné utkání, ve kterém dva soupeři bojují o vítězství.

původce (děje)

Původce je osoba nebo věc, která je zodpovědná za vyvolání či iniciaci něčeho, např. události, výsledku nebo situace.

rozhodovat (spor)

Rozhodovat znamená vyřešit spor pomocí učinění rozhodnutí.

rozřešit (spor)

Rozřešit: najít řešení, vyřešit spor, usmířit strany.

způsobit (konflikt)

Způsobit: vyvolat, přivodit, zapříčinit. Konflikt: spor, střet, roztržka mezi lidmi nebo skupinami.

zauzlení

Zauzlení je stav, ve kterém jsou vztahy mezi jednotlivými částmi nebo objekty zmatené a nejsou schopné se dostat z této situace.

ostrý (rozpor)

Ostrý rozpor znamená jasné protiklady, které se vzájemně vylučují, nebo se vzájemně odmítají.