Facebook

Rozsoudit (spor) - synonyma

Celkem nalezeno 3 synonyma ke slovu rozsoudit (spor).

Význam: Rozsoudit znamená odstranit, vyřešit nebo rozhodnout spor.

rozseknout

Rozseknout znamená rozdělit na menší části, rozdrtit nebo rozbít.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

rozřešit

Vyřešit, vyřídit, prokázat, dokázat, vyřídit, prokázat, vyřešit.

Podobná synonyma

určit

Určit znamená stanovit, odhalit nebo vymezit definitivně.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

rozseknout (poleno)

Rozseknout znamená rozdělit napůl, rozbít nebo rozřezat napůl, obzvlášť dřevo.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

osud

Osud je souhrnem událostí, které se staly nebo mohly stát, a často se považuje za nezměnitelnou realitu.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

rozřešit (spor)

Rozřešit: najít řešení, vyřešit spor, usmířit strany.

rozřešit (problém)

Rozřešit: vyřešit, udělat řešení, nalézt správnou cestu.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

rozřešit <co>

Vyřešit, uspokojivě vyřešit nebo zvládnout.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.