Rozsuzovat (spor) - synonyma

činit rozhodnutí

Udělování rozhodnutí: proces, při kterém se vyhodnocuje přijatelná volba mezi více možnostmi.

váhat

Váhat znamená uvážit pro a proti, zvažovat a rozmýšlet se, zda udělat nebo neudělat něco.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

řešit

Řešit: nalézt řešení (správné nebo optimální) problému nebo situace.

zlý osud

Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.

soudní rozhodnutí

Soudní rozhodnutí je rozhodnutí soudce, které určí, zda je obžalovaný vinný či nevinný.

určovat svou polohu

Určovat polohu znamená odhadovat svou pozici na základě okolních faktorů, jako je například mapa, navigace nebo vnímání.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

určovat

Udělení konkrétního významu, definování; stanovit, rozhodnout, přidělit.

řešit (hádanku)

Řešit znamená nalézt správnou odpověď nebo řešení, obvykle na hádanku nebo úkol.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

určovat (viníka)

Určovat znamená odhalit nebo vybrat něco konkrétního jako příčinu nebo viníka.

rozhodnutí

Rozhodnutí je volba mezi možnostmi, která je učiněna po zvážení všech okolností.

osud

Osud je nevyhnutelná nebo nepředvídatelná událost, která je předurčena nebo ovládána silou, která je vyšší než člověk.

váhat (s odpovědí)

Váhat znamená nevědět, co udělat nebo říct, protože je tu několik možností a nejistota ohledně jejich vhodnosti.

určovat <co kam>

Určovat znamená stanovit nebo vymezit míru, čas nebo podobu něčeho.

činit se

Činit se: dělat, provádět, jednat, jednat, podnikat, zasahovat, používat.

činit

Dělat, realizovat, provádět, přenášet do skutečnosti; pořádat, uskutečňovat, zavádět do praxe.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.

konečné rozhodnutí

Konečné rozhodnutí je definitivní, nezměnitelné a nelze proti němu podat odpor.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

určovat (předem)

Určovat znamená stanovit nebo vymezit něco předem.

odkládat (rozhodnutí)

Odkládat: odložit něco na pozdější čas; odložit něco, co má být učiněno, aby se o něm později rozhodlo.