Stihnout - synonyma

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.

zastihnout

Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.

najít (doma)

Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zasáhnout

Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.

zvládnout (časově)

Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.

stačit

Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

zpozorovat

Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.

postřehnout

Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.

vystihnout

Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.

stačit <co>

Stačit: být dostačující, aby se dosáhlo cíle; splnit požadavky.

dokázat <co>

Dokázat: uspět ve snaze nebo v úsilí o vyřešení problému nebo dosáhnout cíle.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit nebo provést nějakou činnost.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

najít

Najít znamená objevit, nalézt či zjistit něco, např. informace, lidi nebo věci.

podporovat <koho>

Podporovat znamená poskytovat pomoc a podporu, aby dotyčná osoba mohla dosáhnout svých cílů.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

zaútočit <na koho>

Fyzickým nebo verbálním útokem zaútočit na někoho, aby se ublížilo nebo se ho zmocnilo.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odešel z určitých míst, aby se zbavil místa nebo situace.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.

termín

Termín je určitý časový úsek, obvykle datum nebo doba, do které je třeba splnit nějaký úkol.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

vzít <koho> (do vazby)

Převzít do vazby, zajmout, chytit.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

rýt <do koho>

Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).

zdravit <koho>

Zdravit znamená vyjádřit pozdrav, poděkovat, uznání nebo jiný obrazný projev úcty, přátelství nebo lásky.

žalovat <na koho>

Žalovat: stěžovat si na někoho/něco před soudem nebo jinou autoritou.

blahoslavit <koho>

Blahoslavit znamená oslavovat či chválit někoho.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

splnit

Splnit znamená vykonat činnost nebo naplnit požadavek; dosáhnout cíle nebo úkolu; dodržet slovo nebo dohodu.

dráždit <koho n. co>

Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.