Stihnout - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu stihnout.
Význam: Stihnout znamená splnit úkol v daném časovém limitu.
dohonit (vlak)
Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.
dostihnout
Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.
zastihnout
Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.
najít (doma)
Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.
postihnout <koho> (neštěstí)
Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.
zasáhnout
Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.
zvládnout (časově)
Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.
stačit
Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.
splnit (termín)
Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.
zpozorovat
Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.
postřehnout
Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.
vystihnout
Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.
stačit <co>
Stačit: být dostačující, aby se dosáhlo cíle; splnit požadavky.
dokázat <co>
Dokázat: uspět ve snaze nebo v úsilí o vyřešení problému nebo dosáhnout cíle.
zvládnout
Zvládnout znamená úspěšně dokončit nebo provést nějakou činnost.
zastoupit <koho>
Zastoupit
zastihnout <koho kde>
Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.
najít
Najít znamená objevit, nalézt či zjistit něco, např. informace, lidi nebo věci.
Podobná synonyma
hledět <na koho n. co>
Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.
udeřit <koho>
Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.
žalovat <na koho>
Žalovat: stěžovat si na někoho/něco před soudem nebo jinou autoritou.
zabít <koho>
Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.
neštěstí
Neštěstí je tragická událost nebo situace, která má zničující dopad, který způsobuje bolest a utrpení.
zdravit <koho>
Zdravit
vyplavit <koho n. co>
Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.
přesvědčit <koho>
Uvést někoho do přesvědčení, že něco je pravda nebo správné.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená trvat na něčem, prosit o něco s intenzitou a neústupností. Užívá se při prosbě na někoho.
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.
ostouzet <koho>
Ostouzet
dostat <z koho> (peníze)
Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.
dokázat <komu> (vinu)
Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.
pouštět se <do koho>
Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.
vytáhnout <co na koho>
Vytáhnout: zvednout, či zmocnit se čeho (osoby, předmětu) silou, násilím nebo podvodem.
drbat <koho>
Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.
udávat <koho>
Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.
kárat <koho>
Kárat znamená dát někomu najevo, že jeho chování nebylo vhodné a upozornit ho na jeho chybu.
dostihnout (místa)
Dostihnout (místa) znamená dosáhnout místa nebo cíle, který je přede vámi, rychleji než ostatní.
hanět <koho>
Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.
působit <na koho> (sugescí)
Působit
obelstít <koho>
Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.
dorazit <koho>
Dorazit
přitlačit <na koho>
Přitlačit
poskvrnit <koho>
Poskvrnit
obklíčit <koho>
Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.
líbat <koho>
Líbat je fyzická a emocionální aktivita, která spočívá ve vzájemném polibku jednoho člověka na druhého.
zachvátit <koho co>
Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.
obtěžovat <koho>
Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit
časové pořadí
Časové pořadí je seřazení událostí nebo činností v určitém pořadí podle času, ve kterém se odehrávají.