Stihnout - synonyma

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.

zastihnout

Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.

najít (doma)

Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zasáhnout

Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.

zvládnout (časově)

Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.

stačit

Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

zpozorovat

Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.

postřehnout

Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.

vystihnout

Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.

stačit <co>

Stačit: být dostačující, aby se dosáhlo cíle; splnit požadavky.

dokázat <co>

Dokázat: uspět ve snaze nebo v úsilí o vyřešení problému nebo dosáhnout cíle.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit nebo provést nějakou činnost.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

najít

Najít znamená objevit, nalézt či zjistit něco, např. informace, lidi nebo věci.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

zasáhnout <koho>

Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená ukrást něčí majetek neoprávněně a bez souhlasu.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

přenést <co na koho>

Přenést znamená převést něco na někoho jiného.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

postihnout

Postihnout znamená uložit někomu trest, například pokutu či zákaz, za provinění nebo porušení zákona.

oslovit <koho>

Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.

vyfotografovat <koho>

Zaznamenat fotografií.

neštěstí

Neštěstí je nešťastná událost či situace, která vyvolává trápení, bolest nebo ztrátu.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

porážet <koho>

Porážet znamená vyhrávat nad ním, čímž se dosáhne jeho úplného zničení.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechtějí nebo odmítají udělat.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

živit <koho>

Nabízet potravu a udržovat v životě; udržovat někoho ve zdraví a šťastném stavu.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

parodovat <koho n. co>

Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.

vydráždit <koho>

Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

stačit <na co>

Být dostatečný pro něco; postačovat; být dostatečně silný pro něco.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.