Stihnout - synonyma

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.

zastihnout

Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.

najít (doma)

Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zasáhnout

Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.

zvládnout (časově)

Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.

stačit

Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

zpozorovat

Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.

postřehnout

Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.

vystihnout

Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.

stačit <co>

Stačit: být dostačující, aby se dosáhlo cíle; splnit požadavky.

dokázat <co>

Dokázat: uspět ve snaze nebo v úsilí o vyřešení problému nebo dosáhnout cíle.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit nebo provést nějakou činnost.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

najít

Najít znamená objevit, nalézt či zjistit něco, např. informace, lidi nebo věci.

postřehnout <co>

Postřehnout: pozorovat, všimnout si něčeho.

ničit <koho n. co>

Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.

pustit se <do koho>

Začít se něčím zabývat, pustit se do činnosti, kterou provádí dotyčný.

neštěstí

Neštěstí je negativní emocionální stav, který se projevuje ve formě smutku, bolesti, úzkosti a beznaděje.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

postihnout

Postihnout znamená dopadnout na něčí činy výraznou sankcí, často finanční nebo trestní.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

navštěvovat <koho>

Navštěvovat znamená pravidelně se zastavovat u někoho nebo někam jít, abyste se setkali s danou osobou nebo navštívili místo.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

klasifikovat <koho n. co>

Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.

zvolit <koho>

Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.

hanobit <koho n. co>

Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

potkat (neštěstí)

Narazit, setkat se nebo být postižen neštěstím nebo nezdarem.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

trápit <koho>

Trápit se znamená prožívat fyzickou či psychickou bolest nebo úzkost, často způsobenou jinou osobou.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.