Najít - synonyma

nalézt (cestu)

Nalézt znamená objevit, zjistit, najít cestu nebo řešení.

přijít <na co>

Přijít: dosáhnout, dorazit nebo přítomnost; dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu.

objevit <co>

Objevit znamená nalézt nebo odhalit něco, co bylo dříve neznámé nebo nevědomé.

ztratit

Ztratit: přijít o něco, o co se již nedokáže dosáhnout, zabývat se ztrátou času, energie nebo peněz.

získat (přítele)

Získat přítele je vyjádřením silného přátelství, které může trvat dlouhé roky.

nabýt (štěstí)

Nabýt znamená získat, dosáhnout či zažít štěstí.

seznat <co>

Seznat: získat informace o něčem, poznat něco nebo někoho, objevit a pochopit.

shledat

Shledat znamená objevit, zjistit nebo usoudit pomocí úvahy nebo pozorování.

zpozorovat

Zpozorovat znamená pozorně si všímat něčeho, postřehnout, spatřit a dojít k závěru.

postřehnout

Vnímat okamžitě a citlivě, zaznamenat něco důležitého.

stačit <co>

Stačit: být dostačující, aby se dosáhlo cíle; splnit požadavky.

stihnout

Stihnout znamená splnit úkol v daném časovém limitu.

dokázat <co>

Dokázat: uspět ve snaze nebo v úsilí o vyřešení problému nebo dosáhnout cíle.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit nebo provést nějakou činnost.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

zlobit <koho>

Zlobit se - projevovat nepřátelské, nespokojené chování k někomu; ukazovat neupřímnost, nespravedlnost a agresi.

domlouvat se <na koho>

Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.

zarmucovat <koho>

Zarmucovat znamená dát najevo smutek a zklamání, často v podobě lítosti a soucitu.

navrhovat <koho>

Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

dotlačit <koho k čemu>

Vyvíjet nátlak, abychom někoho donutili k něčemu.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

nabýt (peněz)

Nabýt znamená získat peníze, obvykle prostřednictvím nákupu, příjmu nebo investice.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

zbít <koho>

Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.

ztratit (nervy)

Ztratit nervy znamená projevit známky úzkosti, únavy, vyčerpání nebo strachu.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorně se dívat na jeho činy, pohyby nebo vystupování.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat člověka, ubližovat mu fyzicky a psychicky.

nabádat <koho k čemu>

Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

vydržovat <koho>

Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

objevit se (na obloze)

Objevit se: pojevit se, ukázat se, vynořit se (na obloze).

oslovovat <koho>

Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.

propouštět <koho>

Propouštět znamená propustit zaměstnance z práce.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

vyměnit <koho> n. co kým n. čím>

Vyměnit označuje nahrazení jedné věci či osoby druhou věcí nebo osobou.