Soudit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu soudit.
Význam: Přezkoumávat informace, aby bylo dosaženo objektivního a spravedlivého závěru.
myslit
Myslet znamená používat mozek k přemýšlení, vytváření názorů, řešení problémů a učení se novým informacím.
mít za to
Mít za to znamená uvědomit si nebo předpokládat něco, co je pravděpodobné, ale nezaručené.
usuzovat
Usuzovat je proces logického myšlení, při kterém se snažíme vyvozovat závěry z daných informací.
domnívat se
Domnívat se je předpokládat, myslet si, mít za to, že je něco pravda, aniž bychom to měli důkaz.
hodlat
Hodlat znamená, mít v úmyslu, zamýšlet se nebo chtít vykonat nějakou činnost.
mít v úmyslu
Mít v úmyslu: dát najevo vůli a záměr činit něco specifického.
mít v plánu
Mít v plánu znamená mít v úmyslu, být připravený nebo schopen učinit něco.
rozsuzovat (spor)
Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.
odsuzovat (zločince)
Odsoudit, to je soudním procesem udělit trest konkrétnímu člověku za porušení zákonů.
posuzovat
Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.
mínit
Mínit znamená naznačovat, myslet si, mít na mysli, zamýšlet, zvažovat nebo navrhovat.
smýšlet
Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.
přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud
Podobná synonyma
znít <komu> (v uších)
Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.
vyčítat <co komu>
Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.
dávat <komu> (cenu)
Přiznat/udělit někomu cenu/ocenění/odměnu/uznání za jeho úspěchy/výkon.
spor
Rozepře, neshoda, soupeření, konflikt.
dát <komu> ránu
Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.
hníst <komu> (svaly)
Hníst znamená pohybovat svaly, aby se uvolnily a uvolnily napětí.
připisovat <komu> (vinu)
Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.
uložit <co komu>
Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.
vytmavit <co komu>
Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.
zošklivit <co komu>
Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.
vynahradit <co komu>
Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.
vzít <co komu>
Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.
postoupit <co komu>
Postoupit
<co komu> (neprávem)
"Co komu" je úsloví, které se vztahuje k právu každého člověka na svobodu, spravedlnost a přímou účast ve věcech veřejných. Znamená to, že každý má právo mít vliv na rozhodnutí, která se týkají jeho života.
opřít se <komu>
Opřít se
uznávat <komu> (zkoušku)
Uznávat
dát <komu> odměnu
Udělit někomu odměnu jako uznání či poděkování za jeho úspěchy nebo dobrou práci.
nedovolit <co komu>
Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.
vyčinit <komu>
Vyčinit (komu) znamená vyčíslit náhradu za škodu, kterou dotyčný způsobil.
posloužit <komu>
Posloužit
vinout se <ke komu>
Vinout se ke komu znamená dělat něco, co je pro druhou osobu příjemné nebo užitečné.
posuzovat <koho n. co>
Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.
jevit se <komu co jak>
Ukázat se / projevit se někomu jako něco ("jevit se
zvykat <komu n. čemu>
Zvykat - učit se očekávat, že se něco bude opakovat, nebo vyžadovat trvalou přítomnost něčeho.
smýšlet (vlastenecky)
Smýšlet vlastenecky znamená myslet na dobro státu a jednat v jeho prospěch.
padnout <komu> (šaty)
Padnout komu: dobře sedět, skvěle vypadat, být přesně na míru.
vyprávět <co komu>
Vyprávět = líčit někomu příběh, vyprávět osobě události, zážitky, zkušenosti, historii, atd.
osud (předurčený)
Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.
přiblížit se <komu>
Přiblížit se k někomu znamená přibližovat se k němu fyzicky, psychicky i emocionálně, zlepšovat vzájemnou komunikaci a získávat jeho důvěru.