Seknout - synonyma

tít

Tít je titul nebo název, který se obvykle používá k popisu nebo identifikaci něčeho, například knihy, filmu, uměleckého díla nebo pozice.

udeřit

Udeřit: fyzicky člověka nebo předmět, silně nárazem; něčím zasáhnout, např. pěstí, bičem.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky zasáhnout něčí tělo silnou ránou nebo nárazem.

praštit

"Praštit" znamená silně udeřit nebo rázně odseknout.

ukrást

Ukrást je používáno pro označení činu násilného odcizení majetku bez souhlasu vlastníka.

odcizit

Odcizit znamená ukrást nebo převzít něčí majetek nebo vlastnická práva bez jejich vědomí nebo povolení.

vyseknout (poklonu)

Vyseknout poklonu je vyjádřit úctu, respekt nebo obdiv k někomu.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

přestat <s čím>

Přestat: ukončit činnost; zastavit; skončit.

praštit <s čím>

Praštit je vyjádření pro silný náraz čehokoli proti něčemu.

tnout

Tnout znamená řezat nebo oddělovat části pomocí nůžky, nože nebo jiného nástroje.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

dotýkat se <čeho>

Fyzický kontakt nebo dotek; přiblížení se k čemukoliv s úmyslem jej ovládat, zkoumat nebo vyjadřovat emoce.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená pečovat o něco a dávat pozor, aby to bylo zachováno a chráněno.

přestat

Přestat znamená ukončit nebo zastavit činnost, aktivitu nebo výkon.

nedbat <čeho>

Nedbat znamená ignorovat nebo přehlížet něco; zanedbat, nevěnovat pozornost nebo ignorovat danou situaci.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

uvolnit <z čeho>

Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit znamená odstranit všechny překážky, bloky a omezení.

využít <čeho>

Využít: zúročit, využít, zneužít, použít; použít pro vlastní prospěch.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

ujídat <komu čeho n. co>

Ujídat: konzumovat části čeho/čeho a odebírat části druhému.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout cíle, úspěchu nebo výsledku po dlouhém úsilí.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.

nechat spadnout

Nechat spadnout znamená ponechat bez pomoci, nezasáhnout ani nezasahovat.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

dopustit se <čeho>

Dopustit se - udělat něco nebo činit nějakou chybu.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

přestat soptit

Ukončit kouření cigaret; přestat si ubližovat kouřením.

vyslovení <čeho>

Vyslovení: čeho - Zkratka pro "čeho se týká", označuje otázku "o čem je řeč?".

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

doznat <čeho>

Doznání je vyjádření pravdivosti, skutečnosti nebo uznání něčeho.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

strkat nos <do čeho>

Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.

získání <čeho>

Získání: dosažení čeho (např. informací, výhod, zdrojů) prostřednictvím úsilí nebo jiných prostředků.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

dovtípit se <čeho>

Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.

zastávat se <čeho>

Zastávat se čeho znamená vyjádřit názor, že něco je správné, a bránit to.