Facebook

Rozplést - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu rozplést.

Význam: Rozplést znamená odstranit spletitost něčeho, vyřešit náročný problém nebo získat informace z komplikovaných zdrojů.

zamotat

Zamotat znamená zamíchat, zaměnit nebo zkomplikovat situaci nebo věc.

zaplést

Zaplést znamená propojit několik věcí dohromady, aby vytvořily ucelený celek.

splést

Splést znamená pomíchat nebo překroutit věci, jako je například příběh nebo argument.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

pomíchat

Míchat, promíchávat, směšovat: přidat věci dohromady smícháním nebo smícháním.

přeházet

Přeházet znamená přeskládat, přeorganizovat nebo přehodit pořadí nebo pozici něčeho.

uvolnit

Uvolnit znamená odstranit nebo osvobodit něco, co je obvykle pevně připojeno nebo drženo.

rozmotat

Rozmotat znamená odhalit skrytý význam nebo smysl myšlenky, logického problému nebo situace.

rozsukovat

Rozsukovat znamená rozdělit něco na části nebo rozložit do menších částí.

rozuzlit

Rozuzlit znamená vyřešit nebo vysvětlit něco složitého nebo zamotaného.

rozřešit

Rozřešit znamená vyřešit, vyřídit, vyřídit problém nebo záležitost.

Podobná synonyma

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

přestávat dbát <o koho n. co>

Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.

pohoršit <koho>

Pohoršit znamená urážet, znevažovat, hanět nebo dráždit jiného člověka.

požádat <koho o co>

Požádat: oslovit někoho s prosbou o něco; nabídnout někomu něco.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

zkrášlovat <koho n. co>

Zkrášlovat: upravovat někoho nebo něco tak, aby to vypadalo lépe a získalo na kráse.

nasytit <koho>

Nasytit znamená zaplnit do sytosti, aby byl/a plně uspokojen/a.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

prozrazovat <co na koho>

Prozrazovat znamená sdělovat něco, co by mělo být tajemstvím, aby bylo známo někomu jinému.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená propustit jeho z pracovního poměru z důvodu neplnění pracovních povinností nebo porušení pracovních pravidel.

dělat <co pro koho>

Udělat něco pro někoho: provádět činnosti, které pomáhají druhému.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat znamená ponižovat a očerňovat někoho, aby jeho sebeúcta byla poškozena.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky či psychicky vyčerpat, zbavit někoho sil nebo energie.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

upozorňovat <koho na co>

Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.

uvolnit (východ)

Uvolnění znamená osvobození, odstranění nebo uvolnění překážky nebo blokády v nějaké oblasti nebo situaci.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

obléci <koho>

Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

předbíhat <koho>

Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.

rýt <do koho>

Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat člověka, ubližovat mu fyzicky a psychicky.