řádit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu řádit.
Význam: Řádit znamená uspořádat věci do pořádku nebo jasné struktury a učinit je přehlednými.
běsnit
Řádit, vztekat se, být podrážděný a bušit do všeho kolem sebe.
zuřit
Zuřit znamená projevovat silnou nespokojenost, rozčilení nebo hněv.
bouřit
Bouřit se znamená vyjádřit nespokojenost silnou a hlasitou reakcí, často dosahující vyostřených emocí.
vyvádět
Vyvádět znamená dělat nebo chovat se nezodpovědně, hlučně nebo nezdvořile.
zlobit se
Zlobit se znamená projevit nespokojenost a rozčilení, často se zlou náladou.
láteřit
Láteřit znamená mluvit nebo se chovat příliš mnoho nebo příliš energicky, často s vyjadřováním nadšení nebo nespokojenosti.
seřazovat (knihy)
Organizovat knihy do pořádku; uspořádat je podle názvu, autora nebo jiného kritéria.
pořádat
Organizovat, uspořádat; uskutečnit, provést; zorganizovat, připravit.
třídit
Organizovat informace nebo objekty do různých skupin dle určitých pravidel.
měnit (rychlosti)
Měnit (rychlosti) znamená měnit rychlost pohybu, například při řízení automobilu.
přehazovat
Přehazovat znamená přesouvat nebo měnit části nebo pořadí něčeho.
zařazovat kam
Zařazovat kam znamená umísťovat něco do určité kategorie nebo skupiny.
přiřazovat
Přiřazovat znamená přidělovat nebo spojovat jednotlivé věci nebo lidi s určitými kategoriemi, místy nebo atributy.
počítat
Vytvářet matematické výpočty za účelem určení číselné hodnoty nebo přesnosti.
odvádět <koho>
Odvádět znamená přesměrovat nebo odstranit nějakou osobu nebo věc z místa, kde se nachází.
dovádět
Dovádět je projevovat hravost a šťastnou energii při hrách a činnostech, které člověk dělá.
tropit <co>
Tropit
dělat neplechu
Dělat neplechu znamená provádět protiprávní nebo neslušné činy.
vyvolávat scény
Vyvolávat scény znamená představovat si je nebo je hrát na jevišti.
Podobná synonyma
skříň (na knihy)
Skříň je nábytek sloužící k uložení knih a dalších předmětů, obvykle má otevírací dvířka.
řadit rychlosti
Řazení rychlostí je proces stanovení a následného dodržování rychlosti, kterou je možné jet v různých oblastech.
sledovat <koho> (tajně)
Sledovat
doprovodit <koho>
Doprovodit znamená provázet někoho, aby se dostal tam, kam potřebuje.
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.
zapudit <koho>
Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.
prohlížet <koho n. co>
Prohlížet: vyhledávat podrobně informace o něčem nebo o někom.
působení <na koho>
Působení
bouřit se
Bouřit se znamená vehementně a násilně vyjadřovat svou nespokojenost, obvykle vůči něčemu, co se nelíbí.
obsluhovat <koho>
Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.
třídit <co>
Třídit znamená uspořádat ve vhodné skupiny nebo pořadí.
trápit <koho s čím>
Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.
angažovat se <za koho>
Angažovat se znamená přijmout aktivní zapojení do něčeho ve prospěch druhého člověka nebo skupiny.
přemluvit <koho>
Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.
dopadat <co na koho>
Dopadat znamená narážet nebo působit na někoho nebo něco, takže dopadat na někoho znamená mít vliv na jeho myšlení, jednání nebo emoce.
začít dělat <co>
Začít dělat
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
rovnat (knihy)
Rovnat znamená mít stejnou výšku nebo délku; rovné knihy jsou v rovných vrstvách a srovnané do řady.
zaútočit <na koho>
Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.
vykázat <koho odkud>
Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.
trýznit <koho>
Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.
přinutit mlčet <koho>
Umlčet někoho, donutit ho mlčet.
obléci <koho>
Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.
unudit <koho>
Unudit
zdravit <koho>
Zdravit
nominovat <koho>
Nominovat
pečovat <o koho>
Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát o jeho potřeby a zajišťovat jim bezpečí a pohodlí.
vystrčit <na koho> jazyk
Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.