Prokazovat - synonyma

stvrzovat (podpis)

Potvrdit autentičnost, platnost nebo správnost něčeho pomocí podpisu.

dotvrzovat

Potvrzovat, zdůrazňovat, prohlubovat; potvrzovat pravdivost, přesvědčivost nebo správnost čeho.

utvrzovat

Upevňovat, potvrzovat, zdůrazňovat, uvádět do praxe.

osvědčovat

Potvrzovat pravdivost a správnost něčeho; dávat záruku nebo důkaz, že je to pravda.

ověřovat (hypotézu)

Ověřovat se rozumí provádění testů, které potvrzují nebo vyvracejí předpokládanou hypotézu.

verifikovat

Verifikovat znamená ověřit, zkontrolovat, prokázat správnost či platnost nějakého údaje.

vyvracet

Vyvracet znamená dokazovat, že něčí tvrzení je nepravdivé.

projevovat (odvahu)

Projevovat odvahu znamená vystoupit ze své komfortní zóny a čelit strachu a překážkám.

ukazovat

Ukazovat: dávat názornou ukázku, poukázat, ukázat směr, nasměrovat.

dokazovat (vinu)

Dokazovat vinu je proces, při kterém se předkládají důkazy, které naznačí, že se osoba dopustila určitého činu.

dovozovat

Dovozovat je pojem používaný k popisu procesu získání zboží nebo služeb z jiného státu.

dokumentovat

Zaznamenat, popsat a doložit údaje, informace a údaje.

dělat <co pro koho>

Udělat něco pro někoho: provádět činnosti, které pomáhají druhému.

činit

Dělat, realizovat, provádět, přenášet do skutečnosti; pořádat, uskutečňovat, zavádět do praxe.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

oddělit se <od koho>

Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit o někom zlé drby nebo nepravdivé informace.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

zahánět <koho>

Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.

zamračit se <na koho>

Zamračit se znamená ukázat na někoho soucit nebo naštvání tváří nebo pohledem.

nahradit <koho>

Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.

dělat cviky

Fyzicky se aktivovat, provádět cvičební programy nebo jednotlivé cviky pro posílení svalů a prospěch zdraví.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit k němu podporu, bránit jeho zájmy a stát se jeho obhájcem.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

uhnat <koho>

Uhnat znamená nutit někoho k rychlému a intenzivnímu pohybu, obvykle k cíli, aby splnil úkol nebo stihl něco dokončit.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.