Vyvracet - synonyma

stvrzovat (podpis)

Potvrdit autentičnost, platnost nebo správnost něčeho pomocí podpisu.

dotvrzovat

Potvrzovat, zdůrazňovat, prohlubovat; potvrzovat pravdivost, přesvědčivost nebo správnost čeho.

utvrzovat

Upevňovat, potvrzovat, zdůrazňovat, uvádět do praxe.

osvědčovat

Potvrzovat pravdivost a správnost něčeho; dávat záruku nebo důkaz, že je to pravda.

prokazovat

Doložit důkazy, dokázat pravdivost či správnost něčeho.

ověřovat (hypotézu)

Ověřovat se rozumí provádění testů, které potvrzují nebo vyvracejí předpokládanou hypotézu.

verifikovat

Verifikovat znamená ověřit, zkontrolovat, prokázat správnost či platnost nějakého údaje.

obracet

Obracet znamená změnit směr nebo pozici, obrátit se, otočit se.

vytrhávat <co>

Odstraňovat něco silou, buď úplně nebo částečně; zvedat něco velmi rychle.

rvát

Rvát znamená drhnutí nebo hlasitý výkřik, obvykle z bolesti nebo rozhořčení.

lámat (z kořenů)

Lámat znamená rozbít, rozdělit nebo zničit.

popírat (tvrzení)

Popírat znamená odmítnout nebo zpochybňovat pravdivost něčeho.

dokazovat nepravdivost

Vyvrátit, dokázat nepravdivost.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

ničit <co>

Ničit: způsobovat trvalou nebo dočasnou zkázu, napáchat škodu, rozrušovat.

bořit

Bořit znamená zničit nebo zrušit něco fyzicky nebo symbolicky.

padnout <komu> (šaty)

Padnout komu: dobře sedět, skvěle vypadat, být přesně na míru.

znemožnit <co komu>

Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.

nabít <komu>

Předat něco někomu; obdarovat nebo předat informace, nápady, zkušenosti, schopnosti apod.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.

svěřovat se <komu>

Otevřít se někomu, sdílet s ním své myšlenky, pocity a trápení.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

uškodit <komu>

Uškodit znamená způsobit škodu člověku nebo jeho majetku, fyzickou či psychickou újmu.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

dát <co komu>

Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.

mít důvěru <ke komu>

Mít důvěru ke komu znamená věřit v jeho schopnosti, čestnost a štěstí. Znamená podporovat a být věrný.

naznačit <co komu>

Naznačit znamená dát najevo, naznačovat, nastínit.

postavit se <komu>

Postavit se znamená odvážně a statečně stát si za svým názorem a postojem a neustupovat.

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.

svěřit <komu> (funkci)

Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

ověřovat (v registru)

Ověřovat znamená prověřit správnost informací v registru a potvrdit jeho legitimitu.

vypravovat <co komu>

Vypravovat znamená rámci ústní komunikace vyprávět něco druhé osobě.

dát zabrat <komu>

Dát zabrat znamená vyžadovat od někoho intenzivní fyzickou a/nebo psychickou práci.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená vyjednávat o něčem s osobou/y a dohadovat se o podmínkách.

svěřit <co komu>

Svěřit znamená předat někomu moc, odpovědnost nebo výsadu nad něčím.

nařizovat <co komu>

Nařizovat je rozkazovat ostatním, aby udělali něco konkrétního.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

dávat <komu> (cenu)

Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.

ukázat <co komu>

Ukázat znamená předvést, předložit, ukázat druhému něco konkrétního.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

vyčinit <komu>

Vyčinit (komu) znamená vyčíslit náhradu za škodu, kterou dotyčný způsobil.

působit <komu> bolest

Fyzicky či psychicky trápit člověka, vyvolávat u něj bolest.