Určit - synonyma

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

popsat <co>

Popsat význam: vyjádřit význam slova v jednoduchých slovech.

vylíčit

Popisovat něco slovy, vyjadřovat pomocí obrazů, příběhů nebo detailů.

zaznamenat <co>

Zaznamenat: uložit informace, zachytit jejich podrobnosti.

pořídit výpis

Vyžádat si výpis z jakéhokoliv registru, např. obchodního rejstříku, seznamu firem apod.

vyhlásit (termín)

Ohlásit určitý termín, datum nebo čas; oznámit veřejně.

stanovit

Stanovit je určit něco přesně, vymezit nějakou úroveň nebo hranici, přijmout rozhodnutí nebo učinit závazek.

spotřebovat (psaním)

Spotřebovat: využít, použít nebo spálit k dosažení výsledku.

odhlásit (odběr)

Zrušit odběr či službu; ukončit spojení s poskytovatelem.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

pozdravit <koho>

Pozdravit znamená vyjádřit pozitivní přivítání, uznání a úctu.

rozechvět <koho>

Rozechvět se znamená vzbudit emoce, emocionální odezvu, vzrušení u někoho.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho strach, vyrovnat jeho emoce a zklidnit jeho myšlenky.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, aby se způsobil újma nebo strach.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

provdat <koho>

Provdat je označení pro obřad, při kterém se muž a žena stávají manžely.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

krmit <koho n. co>

Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.

vyhlásit (veřejně)

Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.

prohnat <koho>

Prohnat znamená rychle projet, předjet nebo předběhnout alespoň s částečnou změnou směru.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást někomu jeho věci nebo peníze bez jeho souhlasu.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

vyjídat <koho n. co>

Vyjídat znamená intenzivně se ptát, vyptávat se, dotazovat se.

získávat si <koho>

Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.

vzdělávat <koho>

Vzdělávat znamená poskytovat vzdělávací materiály, pomáhat druhým rozvíjet jejich schopnosti a znalosti.

oklamat <koho>

Oklamat znamená uvést ho v omyl, zmást ho lží nebo podvodem.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

šatit <koho>

Šatit znamená oblékat nebo oblékat někoho: přikrývat ho/ji oděvy, aby byl/a vhodně oblečený/a.

vyhlásit

Vyhlásit je oznámit, prohlásit nahlas nebo oficiálně.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

rozladit <koho>

Rozladit znamená vyvolat v někom smutek, zlost či neklid.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.