Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.

rozkázat

Přikázat někomu, aby udělal něco určitého; příkaz; nařízení.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

ordinovat <co komu>

Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

slíbit <co komu>

Slíbit něco znamená dát slib, že to splníme. Slíbit něco komu je dát osobě slib, že to splníme.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

pomoci <komu s čím> navíc

Pomoci komu s čím navíc: poskytnout jim více než je nezbytné, aby dosáhli svého cíle.

panovat <komu>

Panovat znamená vládnout mu, být jim nadřazen a jejich jednání ovládat.

nadržovat <komu>

Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

vinout se <ke komu>

Vinout se ke komu znamená dělat něco, co je pro druhou osobu příjemné nebo užitečné.

přibližovat se <komu n. čemu>

Přibližovat se znamená blížit se k něčemu.

zbýt <co komu>

Zbýt znamená ponechat si nebo zůstat s něčím nebo někým po ostatních.

rozsvětlit se <komu> (v hlavě)

Dostat pochopení/jasnost v myšlení/názoru o čemkoli.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.

darovat <co komu>

Darovat znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco zcela bez nároku na náhradu.

ubrat <komu> (ze mzdy)

Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.

potvrdit (úředně)

Potvrdit (úředně) znamená oficiálně potvrdit nebo schválit něčí tvrzení nebo názor.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

dlužit <co komu>

Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.

připadnout <co komu>

Připadnout znamená přidělit, přisoudit nebo přiřadit něco komu - například práci, úkol nebo odpovědnost.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

ulevit <komu>

Ulevit znamená pomoci k osvobození od bolesti, úzkosti nebo jiného nepříjemného stavu.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat například úkoly, úlohy nebo zdroje mezi lidi či skupiny.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

poskytnout <komu> výhodu

Dát něco, co mu přinese výhodu nebo užitek.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

nabít <komu>

Poskytnout podporu, radu nebo pomoc někomu.

děkovat <komu>

Uznale poděkovat za jeho/její činy/služby.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

poslat obsílku <komu>

Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.