Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.

rozkázat

Přikázat někomu, aby udělal něco určitého; příkaz; nařízení.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

ordinovat <co komu>

Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

nařizovat <komu>

Nařizovat znamená dávat příkazy nebo přikazovat druhým, aby něco udělali.

předat <co komu>

Předat: přenést něco na někoho; přenést informace, zkušenosti, moc, dovednosti, vědomosti, zodpovědnost.

nabít <komu>

Dát někomu (např. energii, znalosti, motivaci) zdroje, aby byl schopen určitou činnost provádět.

docházet <co komu>

Docházet znamená dostat se někam, dosahovat něčeho nebo přítomnost v určitém místě.

dopřát sluchu <komu>

Dopřát sluchu někomu znamená poskytnout mu příležitost slyšet něco, co by jinak nemohl.

předpisovat <co komu>

Předpisovat znamená dávat někomu příkaz, nařízení nebo zákon.

vyčinit <co komu>

Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

vtipně odpovědět <komu>

Vtipně odpovídat je schopnost reagovat spontánně a originálně na určité situace, aby člověk druhého pobavil.

velet <komu>

Velet je dát někomu příkaz, návod nebo rozkaz k provedení.

ukázat <komu> (cestu)

Ukázat cestu: dát pokyny, ukázat správný směr, aby se dotyčný dostal do cíle.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

potvrdit (úředně)

Potvrdit (úředně) znamená oficiálně potvrdit nebo schválit něčí tvrzení nebo názor.

odloudit <komu> (ženu)

Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená poskytovat někomu pomoc, aby mohl dosáhnout cíle, který si stanovil.

zošklivit se <co komu>

Ztratit sebevědomí, přestat se cítit dobře ve své kůži, prožívat negativní pocity.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená uspokojit požadavky nebo přání toho druhého.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

stát se <co komu>

Stát se = získat status, stát se čím/kým.

uložit <co komu>

Uložit znamená přidělit nebo dát někomu něco pro uchování.

stanovit (postup)

Ustanovení je proces stanovování pravidel, postupů nebo cílů pro nějakou situaci.

pomoci <komu>

Pomoci: poskytovat někomu podporu nebo asistenci.

dát zabrat <komu>

Dát zabrat znamená vyžadovat od někoho intenzivní fyzickou a/nebo psychickou práci.

být určen <komu>

Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.