Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.

rozkázat

Přikázat někomu, aby udělal něco určitého; příkaz; nařízení.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

ordinovat <co komu>

Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená předložit někomu nápad nebo myšlenku, aniž by se o to dotyčný přímo zajímal.

uznat <komu> (zkoušku)

Uznat (zkoušku) znamená přiznat, že dotyčná osoba získala potřebné znalosti a schopnosti, aby splnil požadavky zkoušky.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

připsat <co komu>

Připsat znamená přidělit nebo přiřadit něco (peníze, odpovědnost, úkol) konkrétní osobě nebo skupině.

vyseknout <komu> (poklonu)

Vyseknout poklonu znamená uctít někoho pokleknutím a ukloněním se.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

vypovědět <komu> (válku)

Vypovědět válku znamená oznámit otevřenou válku, která může být mezi dvěma státy nebo mezi dvěma skupinami.

prominout <co komu>

Prominout komu znamená odpustit mu jeho chybu nebo nezdary.

nepovolovat <co komu>

Nepovolovat = odmítnout; zamítnout; zakázat; zakazovat; zabránit.

předepisovat <co komu>

Předepisovat znamená udělovat příkazy, nařízení nebo instrukce pro někoho nebo něco.

dát možnost <komu>

Dát možnost znamená poskytnout příležitost nebo šanci někomu jinému.

být nevěrný <komu>

Neukázněné jednání v rámci partnerského vztahu, kdy jedna strana zahýbá se svými city k jiné osobě.

spílat <komu>

Spílat znamená ponižovat, urážet nebo kritizovat někoho.

dát zprávu <komu>

Předat informaci nebo sdělení někomu.

trpět <co komu>

Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

dát úplatek <komu>

Dát úplatek: vyplatit peníze nebo dárek výměnou za nezákonnou výhodu.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, neoprávněně se stát vlastníkem cizího majetku.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout té osobě informace, pomoci nebo inspiraci.

zprotivit se <co komu>

Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

ztrpčovat <co komu>

Ztrpčovat je činit něco, co komplikuje život druhé osobě.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

namlouvat <co komu>

Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

dát <komu> ránu

Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.

příslušet <co komu>

Příslušet znamená patřit, být součástí, mít spojení, být závislý na čem/kom.

vykouřit <ho komu>

Vykouřit znamená někomu něco dát kouřit nebo kouřit něco společně.