Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.

rozkázat

Přikázat někomu, aby udělal něco určitého; příkaz; nařízení.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

ordinovat <co komu>

Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

dát <co komu>

Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.

<co komu> (neprávem)

"Co komu" je úsloví, které se vztahuje k právu každého člověka na svobodu, spravedlnost a přímou účast ve věcech veřejných. Znamená to, že každý má právo mít vliv na rozhodnutí, která se týkají jeho života.

neprospívat <komu>

Neprospívat znamená nedávat mu žádnou pomoc, způsobující ztrátu, zpoždění či neúspěch.

přispívat <komu>

Přispívat znamená poskytovat materiální i nemateriální podporu, dávat něco, co pomáhá ostatním.

potvrdit (úředně)

Potvrdit (úředně) znamená oficiálně potvrdit nebo schválit něčí tvrzení nebo názor.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informaci nebo významnou událost někomu.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

naletět <komu>

Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

prozradit <co komu>

Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.

učarovat <komu>

Učarovat znamená přitahovat jeho pozornost a vyvolat u něho silné příznivé emoce.

vyhotovit <komu> (pas)

Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.

oznámit <co komu>

Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.

potvrdit <co komu>

Potvrdit : potvrdit, že je to pravda/že je to správné.

nabít <komu>

Nabít (někoho) znamená poskytnout někomu energii, sílu nebo odvahu.

nadbíhat <komu>

Nadbíhat (komu): usilovat o něčí oblibu, přízeň, něčím ho získat/zmást.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

odplatit <komu čím>

Odplatit je vrátit stejnou měrou - poskytnout protihodnotu jako odměnu či trest.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

platit <komu> (mzdu)

Platit mzdu znamená poskytnout finanční odměnu za práci, kterou kdokoli vykonává.

vyslovovat <komu> (lásku)

Vyjadřovat lásku někomu nahlas.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

žehnat <komu>

Žehnat znamená projevit někomu přání dobrého zdraví, úspěchu a štěstí.

nepřát <komu>

Nepřát znamená projevovat nesympatie, odmítat, odporovat či odmítnout.

poroučet <komu>

Poroučet znamená dát povel, aby se něco udělalo.

zprotivit <co komu>

Zprotivit se komu: oponovat, stavět se proti jeho názoru či činům.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.