Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.

rozkázat

Přikázat někomu, aby udělal něco určitého; příkaz; nařízení.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

ordinovat <co komu>

Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

nabít <komu>

Nabít znamená předat nebo dodat něco komu. Může to být informace, energie nebo síla.

dát <co komu>

Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.

zakročit <proti komu>

Zakročit znamená podniknout kroky k prevenci nebo nápravě něčeho, obzvláště pokud je to proti někomu.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat něčí chování nebo činy, vyčítat jim a zdůrazňovat nedostatky.

sdělit <co komu>

Sdělit: poskytnout informaci nebo oznámit něco komu.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

nadbíhat <komu>

Nadbíhat (komu): usilovat o něčí oblibu, přízeň, něčím ho získat/zmást.

uložit (do hrobu)

Uložit (do hrobu): pohřbít mrtvé tělo do země; symbolicky se loučit.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.

povídat <co komu>

Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.

ukřivdit <komu>

Ukřivdit znamená chovat se k němu nespravedlivě, nečestně ho ošidit a podvést.

závidět <komu>

Závidět znamená projevovat závist a touhu po čemkoliv, co někdo jiný má.

zavřít <komu> hubu

Umlčet kohokoliv, něco nebo někoho zastavit v jejich nebo jeho mluvení.

přimykat se <ke komu n. čemu>

Přimykat se: projevovat úctu a respekt; přenášet vážnost a úctu k někomu nebo něčemu.

namluvit <co komu>

Namluvit - sdělit někomu něco verbálně, říci mu to.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat například úkoly, úlohy nebo zdroje mezi lidi či skupiny.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

namlátit <komu> (hubu)

Namlátit hubu: fyzicky člověka napadnout, případně mu ublížit.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

vzbouřit se <proti komu>

Vzbouřit se znamená vyjádřit nesouhlas, vystoupit proti něčemu nebo někomu.

dávat <komu> cenu

Oceňovat někoho za jeho činy nebo výkon, dávat mu cenu.

vyčinit <komu>

Vyčinit znamená napravit chybu, kterou dotyčný udělal, a přimět ho, aby se za ní omluvil.

napovídat <co komu>

Napovídat znamená dát náznaky nebo rady, aby se někdo mohl dobrat k onému výsledku.

povstat <proti komu>

zašeptat <co komu>

Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.

poslat <co komu>

Poslat: předat (něco) komu; předat (něco) z jednoho místa na druhé.

vyklouznout <co komu>

Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.

posmívat se <komu>

Posmívat se (někomu) znamená vyjadřovat nespokojenost, ironii nebo pobavení nad něčím, co dotyčný udělal nebo řekl.

dát <komu> ránu

Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.

odcizovat <co komu>

Ukrást něčí majetek nebo práva.