Ustanovit - synonyma

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.

přikázat

Přikázat znamená nařídit či příkazem určit, co má být provedeno.

rozkázat

Přikázat někomu, aby udělal něco určitého; příkaz; nařízení.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

ordinovat <co komu>

Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

nominovat

Nominovat znamená navrhnout někoho nebo něco jako kandidáta pro nějakou funkci nebo udělení ceny.

svěřit <komu> (funkci)

Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

dopravovat <koho n. co> (s eskortou)

Dopravovat znamená převést osobu nebo věc z místa na místo s eskortou.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

vybavit zbraněmi <koho>

Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.

utlačovat <koho>

Utlačovat znamená přísně omezovat nebo zneužívat moc nad druhými lidmi, aby se zabránilo jejich svobodě, rovnosti nebo právům.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

odjet <komu>

Odjet znamená odejít z místa, kde se někdo nachází, jinam.

přivádět <koho n. co kam>

Přivádět znamená přenést někoho nebo něco na místo určení.

zastat se <koho>

Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.

polámat <komu> (kosti)

Polámat kosti (někomu) znamená přetrhat kostní tkáň a způsobit poranění.

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

vrátit čest <komu>

Vrátit čest někomu znamená obnovit jeho dobrou pověst a uznání od ostatních.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.

čekat <na koho n. co>

Očekávat; předpokládat nebo doufat, že něco nebo někdo se stane/objeví.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

trpět <co komu>

Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.