Nařídit - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu nařídit.
Význam: Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.
poručit <co komu>
Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.
přikázat
Přikázat znamená oficiálně nařídit nebo nařídit; dát příkaz, aby se něco udělalo.
rozkázat
Dát někomu příkaz, aby udělal něco určitého; příkaz, který musí být splněn.
uložit
Uložit znamená uschovat nebo zaznamenat danou informaci na nějakém místě.
předepsat
Předepsat znamená přikázat, určit nebo přímo nařídit něco nebo někomu.
nadiktovat
Nadiktovat znamená formálně a oficiálně něco nahlas číst a určenou osobu nebo osoby poučit nebo instruovat.
seřídit (hodiny)
Seřídit znamená upravit a přizpůsobit časový mechanismus hodin tak, aby zobrazoval správný čas.
zregulovat
Zregulovat znamená učinit něco přesnějším, přizpůsobit něco stanoveným pravidlům nebo standardům.
stanovit
Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.
určit
Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.
ordinovat <co komu>
Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.
Podobná synonyma
uklouznout <komu> (slovo)
Uklouznout
dopravovat zboží <komu>
Dopravovat zboží znamená převážet ho z jednoho místa na druhé, aby se dostalo ke koncovému spotřebiteli.
zašeptat <co komu>
Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.
poskytnout <komu> výhodu
Dát
znít <komu> (v uších)
Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.
věšet bulíky na nos <komu>
Vyjadřovat nespokojenost s něčím nebo s někým, nebo něčemu vyčítat.
nabít <komu>
Nabít
prohledávat <komu> (kapsy)
Prohledávat kapsy je činnost kontroly obsahu kapes, která se provádí za účelem nalezení ztracených, ukradených nebo schovaných věcí.
dát <komu> výprask
Udeřit nebo trestat někoho fyzicky, například bičem, páskem nebo remcáním.
povstat <proti komu>
Povstat je vystoupení proti něčemu nebo někomu, aby se dosáhlo požadovaných cílů.
zanechat <co komu>
Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.
radit <komu>
Poradit někomu: nabídnout informace či názor, aby dotyčný mohl vyřešit konkrétní problém nebo se rozhodnout.
poručit zůstavit
Poručit zůstavit znamená přikázat někomu, aby přestal s činností, kterou provádí.
dopřávat <komu čeho>
Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.
uchýlit se <ke komu s čím>
Uchýlit se je obrátit se se žádostí o pomoc nebo útočiště k někomu.
odplácet <komu za co>
Platit zpět, vracet stejnou měrou, jako bylo obdrženo; vyplácet protiúčty za splnění povinností.
zabraňovat <komu v čem>
Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.
vyhulit <ho komu>
Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.
zvednout <komu> (plat)
Zvednout
ulevit <komu>
Ulevit
mít za zlé <co komu>
Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.
vést se <komu jak>
Vést se s někým jak je vystihováno jako přístup, komunikace a interakce s druhou osobou.
vyčinit <komu>
Vyčinit
gratulovat <komu>
Gratulovat
dát <komu> radu
Poradit někomu, jak se zachovat, co udělat nebo co si myslet.
namlouvat <co komu>
Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.
odejmout <co komu>
Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.
připomínat <co komu>
Připomínat
poslat <koho ke komu>
Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.
ukrást <co komu>
Ukrást: odebrat cizí věc nebo majetek někomu bez jeho svolení.