Nařídit - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu nařídit.
Význam: Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.
poručit <co komu>
Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.
přikázat
Přikázat znamená oficiálně nařídit nebo nařídit; dát příkaz, aby se něco udělalo.
rozkázat
Dát někomu příkaz, aby udělal něco určitého; příkaz, který musí být splněn.
uložit
Uložit znamená uschovat nebo zaznamenat danou informaci na nějakém místě.
předepsat
Předepsat znamená přikázat, určit nebo přímo nařídit něco nebo někomu.
nadiktovat
Nadiktovat znamená formálně a oficiálně něco nahlas číst a určenou osobu nebo osoby poučit nebo instruovat.
seřídit (hodiny)
Seřídit znamená upravit a přizpůsobit časový mechanismus hodin tak, aby zobrazoval správný čas.
zregulovat
Zregulovat znamená učinit něco přesnějším, přizpůsobit něco stanoveným pravidlům nebo standardům.
stanovit
Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.
určit
Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.
ordinovat <co komu>
Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.
Podobná synonyma
zrychlovat se (hodiny)
Zrychlovat se znamená urychlovat otáčky hodin, aby byl časový údaj rychlejší.
navrhovat <co komu>
Navrhovat znamená dávat návrh na něco, navržení čeho nebo komu. Je to vyjádření názoru, návrhu nebo doporučení.
mít za zlé <co komu>
Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.
vyseknout <komu> (poklonu)
Vyseknout poklonu znamená uctít někoho pokleknutím a ukloněním se.
uhýbat <komu>
Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
odplácet <komu za co>
Platit zpět, vracet stejnou měrou, jako bylo obdrženo; vyplácet protiúčty za splnění povinností.
určit (předem) <co>
Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.
modlit se <ke komu>
Modlit se znamená projevovat úctu nebo prosit o pomoc k někomu nebo něčemu, obvykle k bohu.
říkat <komu jak>
Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.
přisoudit <co komu>
Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.
ulehčit <komu>
Ulehčit
pomoci <komu>
Pomoci někomu znamená věnovat čas nebo úsilí k uspokojení jeho potřeb.
ukřivdit <komu>
Ukřivdit
kývat <komu>
Kývat na něco/někoho (například souhlasit) - přijmout, schválit návrh/žádost/výzvu.
postupovat <co komu>
Provádět krok po kroku činnosti v pořadí, které je nezbytné pro dosáhnutí cíle.
rozmlouvat <co komu>
Rozmlouvat = mluvit, diskutovat o něčem s někým, aby se dosáhlo dohody.
dát <komu čeho> (hodně)
Dát
odpírat <co komu>
Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.
vštěpovat <co komu>
Vštěpovat znamená učit, dávat někomu naučené znalosti a dovednosti.
vyhubovat <komu>
Vyhubovat je odvolat člověka z práce nebo jeho postavení, obvykle za nějaké disciplinární provinění.
nahradit <co komu>
Vyměnit jednu věc nebo osobu za druhou; nahrazovat.
stanovit (předem)
Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.
namlouvat <co komu>
Vyjednávat; prosazovat názor nebo požadavek, aby na něj druhá strana kývla.
znít <komu> (v uších)
Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.
zakročit <proti komu>
Zakročit znamená podniknout kroky k prevenci nebo nápravě něčeho, obzvláště pokud je to proti někomu.
dát <co komu>
Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.
být podřízen <komu>
Být podřízen znamená poslouchat a plnit příkazy někoho, kdo je nad námi ve struktuře moci.
dávat <komu> výpověd
Dávat výpověď znamená propustit zaměstnance a ukončit pracovní vztah.
uložit <co komu>
Uložit