Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: dát příkaz, povinnost nebo zákaz; uskutečnit/vykonat něco oficiálním rozhodnutím.

rozkázat

Rozkázat znamená nařídit či přikázat něco k provedení, často je to forma příkazu.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

uložit

Uložit znamená uchovat či zaznamenat něco do databáze, souboru nebo jiného úložiště.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

nadiktovat

Nadiktovat znamená určitý text nahlas předčítat nebo říci, aby ho někdo jiný mohl zaznamenat.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená poskytovat někomu pomoc, aby mohl dosáhnout cíle, který si stanovil.

věřit <komu>

Věřit znamená důvěřovat toho člověka, věřit v jeho schopnosti a v jeho slova, vyjadřovat důvěru a očekávat, že bude dělat to, co slíbí.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

dát <komu> výprask

Udeřit nebo trestat někoho fyzicky, například bičem, páskem nebo remcáním.

poskytnout <co komu>

Poskytnout: dát nebo umožnit někomu používat něco.

přimykat se <ke komu n. čemu>

Přimykat se: projevovat úctu a respekt; přenášet vážnost a úctu k někomu nebo něčemu.

uložit <co> (do země)

Uložit (do země): položit věc do půdy nebo jiného materiálu.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

vyčinit <co komu>

Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.

nadržovat <komu>

Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.

naletět <komu>

Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.

dát <komu> facku

Udeřit druhého fyzicky, fyzicky jej napomenout.

lehat si <ke komu>

Lehat si k někomu znamená důvěrné společné sdílení a intimitu. Představuje blízký vztah mezi dvěma osobami, který je vyjadřován tím, že se oba přitulí a podrží se.

odměnit se <komu>

Udělit někomu odměnu za dobrou práci nebo dobrý čin.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.

sdělovat <komu>

Předávat informace, zprávy, myšlenky nebo vyjádření druhé osobě.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

uložit se k spánku

Usnout, aby se získala energie po fyzické či psychické námaze.

blahopřát <komu>

Blahopřát znamená vyjádřit gratulaci a podporu pro činnost nebo událost.

nasadit <komu> (pouta)

Nasadit (pouta) znamená uvázat pevně pouty.

vykouřit <ho komu>

Vykouřit znamená někomu něco dát kouřit nebo kouřit něco společně.

zošklivit se <co komu>

Udělat si nevzhledný vzhled; vyvolat špatný dojem.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět někoho ve vztahu, případně podvádět někoho, s kým máte závazek.

říkat <komu jak>

Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.

připisovat <co komu>

Připisovat znamená přiřazovat nebo přičítat nějakou vlastnost, činnost nebo odpovědnost komukoliv.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

být určen <komu>

Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.

poskytnout sluchu <komu>

Poskytnout sluchu = věnovat pozornost, naslouchat a vnímat jeho názor.