Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: dát příkaz, povinnost nebo zákaz; uskutečnit/vykonat něco oficiálním rozhodnutím.

rozkázat

Rozkázat znamená nařídit či přikázat něco k provedení, často je to forma příkazu.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

uložit

Uložit znamená uchovat či zaznamenat něco do databáze, souboru nebo jiného úložiště.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

nadiktovat

Nadiktovat znamená určitý text nahlas předčítat nebo říci, aby ho někdo jiný mohl zaznamenat.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

naletět <komu>

Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.

znemožnit <co komu>

Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.

zavřít <komu> hubu

Umlčet kohokoliv, něco nebo někoho zastavit v jejich nebo jeho mluvení.

odloudit <komu> (ženu)

Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

žehnat <komu>

Žehnat je projevovat někomu štěstí, požehnání, lásku a dobro.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

připadnout <co komu>

Připadnout znamená přidělit, přisoudit nebo přiřadit něco komu - například práci, úkol nebo odpovědnost.

dodávat <komu> (sil)

Poskytnout někomu sílu, kterou potřebuje k uskutečnění úkolů nebo cílů.

klanět se <komu n. čemu>

Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

vracet čest <komu>

Vracet čest: projevit úctu druhému člověku slovy nebo činy, aby potvrdil/a jeho význam.

dát <komu> facku

Udeřit druhého fyzicky, fyzicky jej napomenout.

vysmát se <komu>

Vysmát se znamená smát se na účet někoho jiného a bez soucitu.

mít důvěru <ke komu>

Mít důvěru ke komu znamená věřit v jeho schopnosti, čestnost a štěstí. Znamená podporovat a být věrný.

hrozit <komu>

Hrozit znamená vyhrožovat nebo dávat najevo, že se něco stane, pokud se nesplní nějaké požadavky.

lnout <ke komu>

Lnout se znamená snažit se získat něčí přízeň nebo pozornost.

říkat <komu jak>

Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.

naznačit <co komu>

Naznačit znamená dát najevo, naznačovat, nastínit.

tkvět <komu> v mysli

Tkvět v mysli znamená být vyrytý hluboko v mysli, zůstat i po dlouhou dobu v paměti.

rozmluvit <co komu>

Mluvit s někým o něčem, aby se našly řešení nebo dohoda.

odpovědět <komu> (na dopis)

Odpovědět na dopis je poskytnout reakci a odpověď na obsah dopisu.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

vrátit čest <komu>

Vrátit čest někomu znamená obnovit jeho dobrou pověst a uznání od ostatních.

prozradit <co komu>

Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.

nadběhnout <komu>

Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.

uchylovat se <ke komu>

Vyhýbat se komu, aby se zabránilo konfrontaci.