Facebook

Nařídit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu nařídit.

Význam: Nařídit: dát příkaz, povinnost nebo zákaz; uskutečnit/vykonat něco oficiálním rozhodnutím.

poručit <co komu>

Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.

přikázat

Přikázat znamená oficiálně nařídit nebo nařídit; dát příkaz, aby se něco udělalo.

rozkázat

Dát někomu příkaz, aby udělal něco určitého; příkaz, který musí být splněn.

uložit

Uložit znamená uschovat nebo zaznamenat danou informaci na nějakém místě.

předepsat

Předepsat znamená přikázat, určit nebo přímo nařídit něco nebo někomu.

nadiktovat

Nadiktovat znamená formálně a oficiálně něco nahlas číst a určenou osobu nebo osoby poučit nebo instruovat.

seřídit (hodiny)

Seřídit znamená upravit a přizpůsobit časový mechanismus hodin tak, aby zobrazoval správný čas.

zregulovat

Zregulovat znamená učinit něco přesnějším, přizpůsobit něco stanoveným pravidlům nebo standardům.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

Podobná synonyma

namlouvat <co komu>

Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.

rozmlouvat <co komu>

Rozmlouvat = mluvit, diskutovat o něčem s někým, aby se dosáhlo dohody.

vynadat <komu>

Vynadat znamená jít proti někomu s otevřeným nebo skrytým napomenutím či kritikou.

dát <komu> facku

Udeřit druhého fyzicky, fyzicky jej napomenout.

poslat obsílku <komu>

Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.

vyrovnat se <komu>

Vyrovnat se s někým znamená najít způsob, jak se smířit s jeho činy nebo postojem.

nařizovat <komu>

Nařizovat znamená dávat příkazy nebo přikazovat druhým, aby něco udělali.

ukřivdit <komu>

Ukřivdit znamená ublížit jemu nebo jeho majetku nebo jeho dobré pověsti.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.

dopřát sluchu <komu>

Dopřát sluchu někomu znamená poskytnout mu příležitost slyšet něco, co by jinak nemohl.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

začít nadávat <komu>

Začít nadávat znamená začít s hrubými slovy obviňovat či urážet danou osobu.

dávat <co komu>

Dávat: předávat něčemu nebo někomu něco, přednostně jako dar nebo platbu.

vymýt <komu> (mozek)

Vymýt mozek znamená přemýšlet o něčem intenzivně natolik, že se to začne stávat součástí vaší osobnosti.

nechat <co komu>

Nechat znamená povolit druhému, aby si to užíval, používal nebo si to vzal.

vydat <co komu>

Vydat: dodat něco komu; podat; poskytnout; dát do vlastnictví.

nařizovat (hodiny)

Nařizovat znamená přikazovat, určovat, stanovovat či předepisovat nějaké úkoly nebo činnosti.

splnit <komu> (přání)

Splnit přání: uskutečnit jeho představy, dovést jeho cíl do zdárného konce.

nadávat <komu>

Nadávat znamená používat urážlivá slova k obvinění či kritice dané osoby.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

odpustit <co komu>

Odpustit někomu je vyjádření odpuštění jeho chyb nebo ublížení, které vám způsobil. Znamená to, že se rozhodnete uznat a přijmout dřívější činy, aniž byste si přáli odvetu.

lát <komu>

Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená předložit někomu nápad nebo myšlenku, aniž by se o to dotyčný přímo zajímal.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat něčí chování nebo činy, vyčítat jim a zdůrazňovat nedostatky.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebrat část nebo celý objem čehokoliv.

nabít <komu>

Nabít znamená předat energii nebo silný pocit.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se komu znamená projevovat obdiv, oslavovat, chválit nebo se někomu líbit.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.