Prasknout - synonyma

nalomit se (větev)

Nalomit se znamená prasknout nebo selhat, například prasknutí větve stromu.

přetrhnout se

Přetrhnout se je výrazem pro výrazné překonání vlastních schopností, úspěch, odvahu nebo vytrvalost.

puknout

Explodovat, prasknout, vybuchnout; rychlý náhlý výbuch, zvuk, nebo pohyb.

vybuchnout (granát)

Vybuchnout = vystřelit, vyhodit, explodovat; v případě granátu se jedná o jeho detonaci.

propadnout (ve škole)

Propadnout ve škole znamená nedostat se na předmět do dalšího semestru nebo ročníku.

rupnout

Rupnout znamená náhle a hlasitě prasknout nebo prasknout.

bouchnout

Bouchnout znamená náhle a razantně zavřít, otevřít nebo třísknout.

třesknout (výstřel)

Třesknout: Znamená vystřelit nebo vybuchnout s rychlostí a hlasitostí.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo kopnout někoho nebo něco.

udeřit

Udeřit znamená dopadnout rukou nebo jiným předmětem na něco či někoho silou.

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako prudký a hlučný zvuk, např. při pádu, nárazu či trhnutí.

praštit

Praštit je český slangový výraz pro silný úder, který se používá k označení vystřelení, dopadu, nárazu nebo úderu.

střelit (lišku)

Střelit lišku znamená zabít ji střelbou.

zastřelit

Zastřelit znamená zabít střelou z ruky nebo z nějakého jiného zbraně.

odprásknout

Rozhodným způsobem odejít nebo odstranit nějakou osobu nebo věc.

odbouchnout

Odbouchnout: rychle a velmi silně vybuchnout, odletět na kusy, odrazit se.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

rozhodnout <o čem>

Udělat rozhodnutí o něčem; rozhodnout se o čemkoli.

udat (policii)

Udat znamená poskytnout policii informace, které jí pomohou vyšetřit přestupek nebo trestný čin.

prozradit

Prozradit znamená odhalit něco, co bylo původně skryto nebo důvěrné.

upadnout

Upadnout znamená přijít o stability nebo říditelnost, přistát nebo se sesunout k zemi.

položit se

Položit se znamená ulehnout, případně se opřít, abychom relaxovali, odpočívali nebo třeba spali.

praštit sebou

Rozvalit se, svalit se na zem nebo se ocitnout v nečekané situaci.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

nechat všeho

Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

nechat projít (světlo)

Povolit světlo aby prošlo skrz něco, čímž se tvoří odraz nebo stíny.

pouštět se <do čeho> (bezhlavě)

Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.

vydělovat <co z čeho>

Vydělovat je oddělit část z celku.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

domáhat se <čeho>

Domáhat se: trvat na něčem; požadovat něco s odhodláním a pevnou vůlí.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání překonat obavy a jít do akce.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

ovinout <co kolem čeho>

Ovinout = obtočit, obmotat se kolem něčeho.

předvolávat (na policii)

Předvolávat znamená vyzvat někoho, aby se objevil na místo určené policií.

šít sebou

Svázat se s někým nebo něčím. Být trvale spojen s někým nebo něčím, být součástí toho.

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

dostávat se <komu čeho>

Dostávat se znamená úspěšně dosahovat cíle nebo postupovat směrem k něčemu.

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená projevovat lítost nebo hořkost nad něčím.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

trhat sebou

Trhat sebou znamená tělesně či duševně zuřivě reagovat, bušit do předmětů, křičet nebo sebou šíleně házet.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, angažovat se v něčem.

střelit <co>

Střelit: vystřelit projektil z palné zbraně nebo střelného zařízení; vystřelit jako rychlou reakci.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

bát se ztráty <čeho>

Bát se ztráty čehokoli: Strach z neúspěchu, z odmítnutí, z opuštění, z finanční ztráty apod.

rozhodnout (spor)

Rozhodnout znamená vydat definitivní a konečné rozhodnutí o sporu.

rýt <do čeho>

Rýt znamená vytvářet zářezy nebo drážky do povrchu materiálu pomocí mechanických nebo elektrických nástrojů.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.