Prasknout - synonyma

nalomit se (větev)

Nalomit se znamená prasknout nebo selhat, například prasknutí větve stromu.

přetrhnout se

Přetrhnout se je výrazem pro výrazné překonání vlastních schopností, úspěch, odvahu nebo vytrvalost.

puknout

Explodovat, prasknout, vybuchnout; rychlý náhlý výbuch, zvuk, nebo pohyb.

vybuchnout (granát)

Vybuchnout = vystřelit, vyhodit, explodovat; v případě granátu se jedná o jeho detonaci.

propadnout (ve škole)

Propadnout ve škole znamená nedostat se na předmět do dalšího semestru nebo ročníku.

rupnout

Rupnout znamená náhle a hlasitě prasknout nebo prasknout.

bouchnout

Bouchnout znamená náhle a razantně zavřít, otevřít nebo třísknout.

třesknout (výstřel)

Třesknout: Znamená vystřelit nebo vybuchnout s rychlostí a hlasitostí.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo kopnout někoho nebo něco.

udeřit

Udeřit znamená dopadnout rukou nebo jiným předmětem na něco či někoho silou.

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako prudký a hlučný zvuk, např. při pádu, nárazu či trhnutí.

praštit

Praštit je český slangový výraz pro silný úder, který se používá k označení vystřelení, dopadu, nárazu nebo úderu.

střelit (lišku)

Střelit lišku znamená zabít ji střelbou.

zastřelit

Zastřelit znamená zabít střelou z ruky nebo z nějakého jiného zbraně.

odprásknout

Rozhodným způsobem odejít nebo odstranit nějakou osobu nebo věc.

odbouchnout

Odbouchnout: rychle a velmi silně vybuchnout, odletět na kusy, odrazit se.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

rozhodnout <o čem>

Udělat rozhodnutí o něčem; rozhodnout se o čemkoli.

udat (policii)

Udat znamená poskytnout policii informace, které jí pomohou vyšetřit přestupek nebo trestný čin.

prozradit

Prozradit znamená odhalit něco, co bylo původně skryto nebo důvěrné.

upadnout

Upadnout znamená přijít o stability nebo říditelnost, přistát nebo se sesunout k zemi.

položit se

Položit se znamená ulehnout, případně se opřít, abychom relaxovali, odpočívali nebo třeba spali.

praštit sebou

Rozvalit se, svalit se na zem nebo se ocitnout v nečekané situaci.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

nechat všeho

Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

švihnout sebou

Rychle se pohybovat, hodně se hýbat, nebo se rychle pohnout; obecně se dá říct, že švihnutí sebou znamená rychlý pohyb.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

nechat si (majetek)

Nechat si je vyjádření, které znamená uchovat si majetek nebo vlastnictví.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: uchopit, získat nebo udržet něco.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

střelit <co>

Střelit: vystřelit projektil z palné zbraně nebo střelného zařízení; vystřelit jako rychlou reakci.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

větev

Větev je část rostliny, která se odvíjí od jejího kmene a vytváří větve. Může také označovat jiné podobné části, jako jsou větve vody nebo elektrické sítě.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.

udát se

Udát se znamená přiznat se k činu a obvinění, které se na vás vztahuje.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

spodek <čeho>

Spodek je dno nebo základ něčeho, obvykle používaný pro podporu nebo zajištění stability.

propadnout

Nezdařit se, zmizet z dohledu, ztratit se, zažít neúspěch.

odvozovat <co z čeho>

Odvozovat znamená vyvozovat, dospívat k závěru z určitých důkazů či informací.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit jednu věc od druhé, aby byly izolovány.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s čím, být zapojené do čeho nebo být relevantní pro něco.

zasáhnout

Zasáhnout: působit na něco nebo někoho, zasahovat, ovlivnit, mít vliv.

vytěsnit <co z čeho>

Vytěsnit znamená vyhnout se, vyloučit, odstranit nebo vyřadit co z čeho.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.

vybuchnout

Vybuchnout znamená vybírat či vyjádřit emoce intenzivním, nekontrolovaným způsobem.